Získat maximální počet hvězdiček je pro automobilky věc prestiže. Bezpečná auta přitom nemusí být ta nejdražší. Například cena Toyoty Yaris, která získala v hodnocení bezpečnosti plných pět hvezdiček, začíná na 250 tisících korunách. Bezpečnou Škodu Roomster pořídíte od 320 tisíc.
Jedenáctiletá historie nárazových testů zaznamenala pozoruhodný vývoj v konstrukci aut. Zatímco v počátcích dostávaly od zkušebny auta nejčastěji dvě hvězdy, v posledních letech bývá dobrým zvykem získat nejvyšší hodnocení s pěti hvězdami. Komu se to nepodaří, má postaráno o negativní publicitu. Automobilky se také postupem času naučily přizpůsobovat procedurám, kterým v testech EuroNCAP každý model prochází. Kromě výsledku samotného crashtestu získávají testovaná auta body například za varování posádky před nezapnutými pásy, což v konečném důsledku ovlivní i celkové hodnocení. I to je důvod, proč řada aut začne nepříjemně pískat, jen co si řidič odloží na sedadlo spolujezdce trochu těžší aktovku.
TIP: Nehoda kabrioletu? Materiál střechy nerozhoduje!
Střet Fiatu s Audi
Následky skutečných nehod se však od laboratorních podmínek zkušebny mohou podstatně lišit. O realističtější pohled na konstrukci aut se snaží německý autoklub ADAC, který už několikrát provedl čelní střet dvou různě velkých modelů. Taková zkouška zatím vždy ukázala jasnou převahu většího auta nad menším. Naposledy se takto potkalo velké Audi Q7 s Fiatem 500. Přesto, že fiat podle hodnocení EuroNCAP audi jasně pokořil, srážka obou aut podle pravidel ADAC přivodí těžká zranění řidiči fiatu. Posádka audi naproti tomu vyvázne bez vážnější újmy.
Jiný test autoklubu ukázal, jak zdánlivě mírné zvýšení rychlosti při čelním nárazu ovlivní celkový výsledek. Proti pevné bariéře nechal ADAC rozjet vůz způsobem, který používá EuroNCAP. Místo běžné rychlosti 64 kilometrů za hodinu se však Renault Laguna proti překážce rozjel osmdesátkou. Posádce vozu, která by v obvyklém testu vyvázla bez zranění, přineslo zvýšení rychlosti o 16 kilometrů vážné ohrožení. Deformační zóna musí při takové rychlosti pohltit o 52 procent více energie, než kdyby vůz jel čtyřiašedesátkou.
O celkové úrovni bezpečnosti auta rozhodují často maličkosti, které zákazník při výběru vozu nemusí ani postřehnout. Třeba Dacia Logan získala v testu EuroNCAP jen tři hvězdy, přestože karoserie vozu vykazovala stabilitu, která je obvyklá i u lépe hodnocených modelů. Logan neměl v době testu předpínače bezpečnostních pásů, které tělo v okamžiku nárazu přitáhnou k sedadlům. Volnější pásy znamenají při nárazu zvýšené riziko, že se o ně posádka zraní. Také bezpečnostní konstrukce pedálů levné dacii chybí - při nehodě dochází k jejich proniknutí do karosérie a řidič si o ně poraní nohy.
Platí i pravidlo, že čím více airbagů vůz má, tím lépe. Při bočním nárazu jsou čelní airbagy posádce k ničemu, poraněním hlavy zabrání jedině airbagy hlavové. Zdánlivou maličkostí je také kolenní airbag, který pro řidiče nabízí zatím omezený počet automobilek - řidičova kolena patří při čelním nárazu k nejohroženějším partiím.
Češi musí připlácet
I když je standardní bezpečnostní výbava v Česku prodávaných aut rok od roku bohatší, přesto v mnoha případech nedosahuje úrovně západních zemí. V Německu prodávaná auta mají zpravidla o dva až čtyři airbagy navíc, i malé modely disponují systémem elektronické stabilizace podvozku, známým pod zkratkou ESP. Češi si za větší bezpečnost musí obvykle připlatit. Například boční airbagy vpředu stojí u Škody Octavia 11 900 korun, hlavové 9900.