Pojišťovna prohlásila jezdící auto za vrak. Pan Tomáš se bránil a uspěl

Nezaviněná nehoda, pár poškrábaných plechů a verdikt: totální škoda. Přesně to se stalo Tomášovi (42) z Liberce, jehož Octavia po výměně blatníku a světla bez problémů jezdila dál. Pojišťovna přesto tvrdila, že se oprava nevyplatí, a nabídla plnění o 60 tisíc korun nižší, než kolik by oprava skutečně stála. Tohle se může stát naprosto každému. Platíte povinné ručení i havarijní pojištění, a když se vám stane nehoda, divíte se, jak s vámi pojišťovna dokáže „vyběhnout“. A přesně takový případ se stal i panu Tomášovi, který se však nevzdal a bojoval. Jak to dopadlo?

O totální škodu jde podle České asociace pojišťoven tehdy, když by náklady na opravu vozidla přesáhly jeho takzvanou obvyklou cenu – tedy částku, za kterou by bylo možné pořídit srovnatelné auto na trhu těsně před nehodou. V praxi pojišťovny obvykle sáhnou po tomto řešení, jakmile odhadované náklady na opravu dosáhnou 100 % hodnoty vozidla před nehodou. U havarijního pojištění může být hranice podle konkrétní smlouvy i nižší.

Výsledné plnění se pak počítá jednoduchým vzorcem: od obvyklé ceny vozidla před nehodou se odečte hodnota zbytků, tedy vraku. Právě v těchto dvou číslech ale podle právníků často vězí problém.

Může se stát, že některé pojišťovny nadhodnotí cenu opravy a zároveň podhodnotí cenu samotného vozidla – například tím, že nezohlední nadstandardní výbavu nebo dobrý technický stav auta. Výsledkem je nižší odškodnění, než jaké by poškozený reálně potřeboval na opravu. Taková chyba pak může znamenat rozdíl v řádu desítek tisíc korun.

A přesně to se stalo i panu Tomášovi. Pojišťovna mu za jeho nabouranou Škodovku nabídla méně, než byla její skutečná hodnota. „Auto jsem měl po týdnu zpátky v provozu, ale podle pojišťovny šlo o vrak,“ popisuje svou zkušenost Tomáš.



S první nabídkou pojišťovny se proto nespokojil a nechal si zpracovat nezávislý znalecký posudek. Výsledek? Pojišťovna nakonec plnění dorovnala. „Kdybych na první nabídku jen kývl, přišel bych rovnou o desítky tisíc korun,“ podotkl.

Právo nesouhlasit s vyhlášením totální škody přitom poškozený má – zejména pokud je podhodnocená obvyklá cena vozidla nebo naopak nadhodnocená cena vraku. V takovém případě je řešením nechat si zpracovat vlastní nezávislý znalecký posudek a s tímto podkladem se proti rozhodnutí pojišťovny odvolat, přesně jak to udělal i Tomáš. A vyplatilo se mu to.

Pokud by však i tyto kroky selhaly, mohou se poškození se svým sporem obrátit na Kancelář ombudsmana České asociace pojišťoven.

Že poškození nemají na plné odškodnění rezignovat, potvrzuje i judikatura. Ústavní soud v nálezu sp. zn. II. ÚS 155/16 zopakoval princip, podle kterého má být škoda nahrazena v co největší možné míře v souladu s principem plného odškodnění, a odkázal přitom na svá starší rozhodnutí ve stejné věci. Jinými slovy: pojišťovna se nemůže spokojit s tím, že poškozenému nahradí méně, než kolik ho reálně vyjde uvedení vozidla do původního stavu.

Odborníci se shodují na jednom: Nikdy nepodepisujte automaticky první nabídku od pojišťovny. Než se s pojišťovnou dohodnete na výplatě, zkontrolujte si, jak vůbec došla k výsledné částce, jakou obvyklou cenu vozidla použila a jak vysoko ocenila zbytkovou hodnotu vraku.



Hodnotu svého auta můžete ověřit i prostřednictvím inzerce, například na Tipcars.cz. Pokud se čísla neshodují s realitou, má poškozený právo doložit vlastní podklady – ať už jde o účty za díly, fotografie vozu před nehodou, nebo právě nezávislý znalecký posudek. Ten si ale musíte zaplatit sami, přičemž jeho cena se obvykle pohybuje od několika tisíc korun výš. Přesně tuto cestu zvolil i Tomáš z Liberce – a díky vlastnímu posudku nakonec dostal odškodnění, které odpovídalo skutečné hodnotě jeho auta.