Velký Svatobernardský průsmyk pojí Švýcarsko a Itálii, šli tu Římané i Napoleon

/AUTEM ZA POZNÁNÍM/ Velký Svatobernardský průsmyk, ležící mezi majestátními alpskými vrcholy Mont Blanc a Monte Rosa, je historickým místem, které spojuje Švýcarsko a Itálii. Tento strategický průchod, známý svou nadmořskou výškou téměř 2500 metrů, byl svědkem přechodů Římanů i Napoleonovy armády. Dnes je oblíbenou trasou pro turisty a cyklisty, kteří se vydávají obdivovat krásy alpské přírody. Velký Svatobernardský průsmyk je součástí státní hranice Švýcarska a Itálie. Z Prahy nabízí webový portál Mapy.cz dvě podobně dlouhé cesty. Ta doporučená měří 982 kilometrů a trvá deset hodin a šestnáct minut. Trase vede přes Plzeň, Řezno, Mnichov a Bern.



Přes průsmyk se několik staletí před naším letopočtem dostali do severní Itálie Keltové. „Traduje se, že v roce 218 před naším letopočtem přešel přes průsmyk vojevůdce Hannibal se svým vojskem při vojenském manévru v rámci Punských válek,“ uvádí o průsmyku Wikipedie s tím, že ve skutečnosti se tak nejspíš nestalo.

Jisté ale je, že místem prošli Římané, kteří nelenili a vybudovali zde první dávnověkou silnici. O několik století později, přesněji v roce 1800, průsmyk zdolal se svou téměř padesátitisícovou armádou císař Napoleon.

„Obraz Napoleon překračuje Alpy s jezdeckým portrétem Napoleona ve Svatobernardském průsmyku se stal jedním z nejznámějších děl malíře Jacquese-Louise Davide,“ dočteme se zde dále.

Svatobernardský průsmyk:

Za svůj název toto místo vděčí svatému Bernardovi, který zde založil klášter a hospic. Ten poskytoval příbytek a bezpečí všem pocestným, kteří procházeli touto nebezpečnou trasou.

Zdejší mniši dokonce vyšlechtili psi, kteří jim pomáhali s těžkými břemeny a později se osvědčili při hledání zasypaných nešťastníků v lavinách. Nová psí rasa tak mohla dostat jen jedno jméno, a to bernardýn.

„Nejznámější a nejlegendárnější z těchto psů, zvaný Barry, měl zachránil životy více jak 40 lidem,“ píše se na švýcarském webu.

Jelikož průsmykem vede pouze jedna úzká silnice, je pro automobily otevřena pouze v letních měsících. Tato trasa, kterou lemují vrcholky alpských hor a vede divokou, nebezpečnou, ale krásnou přírodou, je využívaná zejména turisty a od jara do podzimu také cyklisty. Pro dopravu byl v šedesátých letech minulého století otevřen pod průsmykem placený tunel, který je otevřen celoročně.

Jako připomínka muže, který se odhodlal jít do těchto nehostinných míst a zbudovat zde oázu pro všechny pocestné, stojí ve Švýcarsku kamenný kříž z roku 1816. Na jeho italské straně pak vysoká bronzová socha sv. Bernarda z roku 1905.

„Samotný Bernard de Menthone zemřel kolem 15. června 1081 asi v 85 letech. Svatořečen byl již kolem roku 1120 a papež Pius XI. ho roku 1923 jmenoval patronem horolezců,“ píše se na specializovaném webu Ingema s tím, že symbolem švýcarských hor se stal i pes nesoucí jeho jméno, mohutný a statný se soudkem brandy nebo rumu pod krkem.