Mercedes-Benz A 180d: koupit bez obav i s vyšším nájezdem?

Naftové "áčko"180d umí při nešizeném servisu spolehlivě najet vysoké porce kilometrů. Co pohlídat u ojetiny z Německa při nájezdu kolem 150 tisíc km? Dobrý den, uvažuji o koupi Mercedesu-Benz A 180 z roku 2021 s dieselem 85 kW a nájezdem kolem 144 tisíc kilometrů, vůz je nabízený v Německu jako nebouraný a se servisní historií. Zajímá mě, jak je na tom tato motorizace se spolehlivostí při vyšším nájezdu, na co si dát pozor u motoru, převodovky atd… Může jít podle vás o rozumnou koupi na další roky provozu? Děkuji za cenné rady i za celou rubriku poradny. Petr

Dobrý den Petře, u Mercedesu-Benz A 180d z roku 2021 s nájezdem kolem 140 tisíc kilometrů bych se díval na dvě věci současně: na samotný základ motoru OM654 a na „okolí“, tedy emisní systémy, chlazení, podtlaky a převodové ústrojí. Samotný OM654 je moderní dvoulitrový diesel, který při pravidelném servisu a převážně dálničním režimu umí bez potíží zvládat vysoké nájezdy. Ale pozor - není tolerantní k prodlužovaným intervalům výměn oleje a k častým krátkým trasám. U takto ojetého kusu proto beru jako klíčové, aby byla doložená servisní historie, ideálně s výměnami oleje a s prokazatelným režimem provozu spíš mimo město, i když toto se samozřejmě před koupí v bazaru dost těžce zjišťuje. Právě rozdíl mezi tzv. dálničním autem a městským popojížděčem bývá u moderních dieselů rozhodující pro jejich další spolehlivost.
Před koupí bych se zaměřil na chladicí soustavu a podtlakové okruhy. U tohoto motoru se objevuje netěsnost v oblasti obtoku (bypassu) vodní pumpy. V tom případě se chladicí kapalina dostane do podtlakového systému, což má pak další následky včetně zhoršení funkce posilovače brzd. Bude tedy určitě fajn zkontrolovat celkový stav (hlavně těsnost) chladicího systému. Hledejte stopy po úniku kapaliny (suché mapy, krystalizace, mokré spoje), podívejte se na hladinu v expanzní nádobce a taky na stav podtlakových hadic.
A pak je tady emisní technika. Je potřeba zkontrolovat funkčnost EGR, DPF a systému SCR/AdBlue včetně snímačů (NOx, tlaky, teploty). Neříkám to proto, abych Vás strašil, ale protože přesně tady vznikají nejčastější komplikace: auto sice může jezdit hezky, ale při určitých podmínkách začne hlásit chybu emisí, přejde do nouzového režimu nebo se rozsvítí kontrolky, a diagnostika pak ukáže, že problém je ve snímači, dávkování AdBlue, zanesení EGR nebo v tom, že DPF nedostává ideální režim regenerace. Proto doporučuji udělat zkušební jízdu, která zahrne studený start i plné zahřátí, a hlavně načíst paměť závad profesionální diagnostikou včetně uložených a historických kódů. Pokud ve výpisu historie najdete opakované chyby SCR/NOx nebo EGR, je to určitě věc k dalšímu řešení…
U převodovky se při jízdě zaměřte, jak se chová při popojíždění, rozjezdu do kopce, manévrování na parkovišti a v nízkých rychlostech. Pokud má Váš kousek dvouspojku 8G-DCT, zajímala by mě plynulost sepnutí spojek, dal bych si pozor na cukání a zkontroloval bych si i případné výměny převodového oleje (měl by se měnit po 5 letech nebo 60 tis. km). Co se týče samotného nájezdu, 144 tisíc km za zhruba tři roky je za mě typický profil firemního auta. To samo o sobě není špatně, naopak to může být pro diesel výhoda, pokud byl vůz opravdu ježděn na dlouhé trasy, pravidelně se zahříval a dostával dobrý servis. Od prodávajícího bych chtěl vidět doložitelnou servisní knihu nebo faktury a nechal bych provést diagnostiku se záznamem bez podezřelých opakovaných emisních chyb, kontrolu chladicí a podtlakové části kvůli riziku netěsností. Samozřejmostí je dostatečně dlouhá zkušební jízda tak, aby se motor dostal na provozní teplotu.