Spider MTX nakonec motor z BMW nedostal. I tak nadchl díky svým tvarům

Organizace MTX v době socialismu dokázala konstruovat a vyrábět špičkové závodní stroje, které vítězily i v zahraničí. Kromě formulových vozů se její odborníci v sedmdesátých letech zaměřili také na kategorii dvoumístných sportovních okruhových prototypů. Ty se lidově označují slovem placka. Typu MTX 2-03 se v letech 1977-1979 vyrobilo celkem deset kusů. V sedmdesátých letech se na závodních okruzích v Evropě kromě formulí i cestovních vozů začaly v čím dál větší míře prohánět rovněž dvoumístné sportovní prototypy. Původně je mohly pohánět až pětilitrové motory, postupně se ale horní hranice zdvihového objemu snižovala a nakonec byla vypsána také třída B6 v kubatuře do 1300 cm3. Což byla ta správná půda pro československé konstruktéry.

Zkušenosti se stavbou takových aut získávali odborníci v plzeňském Metalexu postupně. Typ MTX 2-01, který vznikl jako první již v roce 1972, byl konstruován obdobně jako tehdejší formule. Použil se tedy příhradový rám a do něho byl před zadní nápravu umístěn motor s převodovkou směrem dozadu. Náhon byl samozřejmě na zadní kola.

Následující typ MTX 2-03 si můžete prohlédnout v naší fotogalerii

Stejně jako v dalších případech se tvůrci snažili v co největší míře využívat v tuzemsku dostupné součástky. Přední náprava a kotoučové brzdy pocházely ze Škody 100, stejně jako pružiny a tlumiče. Originálním dílem Metalexu bylo pětiprvkové zavěšení zadních kol. O zpomalování se vzadu staraly brzdy Fiatu 125. V jednom vyrobeném kusu byl použit motor Fiat se zdvihovým objemem 1600 cm3, druhý pak poháněl agregát Škoda 110, ovšem se zvětšeným objemem na 1300 cm3.

První sezóna těchto vozů byla zkušební, v té druhé již Karel Jílek dosáhl na titul okruhového šampiona a v letech 1974 a 1975 se pro změnu stal mistrem ČSSR v závodech do vrchu.

VIDEO / Jeden z dochovaných exemplářů při ostré jízdě do vrchu můžete vidět v následujícím videu:

V následujících letech vznikl ještě jeden kus tohoto spideru a ty původní prodělaly nejrůznější úpravy. Samozřejmě také v oblasti pohonné jednotky. Například původní Jílkův vůz závodník Miran Velkoborský opatřil turbodmychadlem, což zvedlo dosahovanou maximální rychlost na 250 kilometrů v hodině.



V roce 1976 se konstrukce nového typu MTX 2-03 pustil nový hlavní konstruktér firmy Václav Pauer. Za rok bylo auto připraveno pro výstavní premiéru na akci Autoprogress 77, avšak závodit začalo až v následujícím roce 1978.

Inženýr Pauer snížil počet dílů, které byly původně určené pro sériové osobní vozy. Například i hřebenové řízení i ráfky kol byly vlastní dílem Metalexu. Autorem laminátové karosérie, která kryla také bezpečnostní ochranný oblouk se vzpěrami směřujícími dopředu i dozadu, byl Karel Kleinmond. Ten stejně skvělou práci odváděl již dříve i na formulích MTX. A v tomto případě se mu povedly tvary, které jsou krásné i dnes.

Původně se počítalo se zabudováním motoru BMW 2000. Ten po speciálních úpravách mohl dosáhnout výkonu až 285 koňských sil. To by mohlo přinést maximálku až 260 kilometrů v hodině.

Ovšem vznik výše zmiňované malolitrážní třídy do 1300 cm3 a samozřejmě také finanční možnosti (či spíše nemožnosti) závodníků znamenaly, že se v Metalexu rozhodli využít pohonnou jednotku z ruského VAZ 21011. Palivovou směs do válců dodávaly dva karburátory Weber. Výkon dosáhl nejprve 125, později 145 koní.

A po namontování speciální hlavy se šestnácti ventily a elektronicky řízeného vstřikovacího systému se šestnácti ventily už mohl jezdec využívat potenciál zhruba 160 koní. S tímto vozem, jak v knize Metalex uvádí její autor Marcel Gause, závodil na podnicích Mistrovství Evropy do vrchu kromě Karla Jílka i samotný šéf firmy Metalex Petr Bold.

To, že potenciál vozu byl ještě vyšší, dokládá snaha Mirana Velkoborského, který se stal majitelem jednoho z deseti vyrobených kusů spideru MTX 2-03. Sériově dodávaný motor VAZ vyměnil za dvoulitrovou jednotku Ford Cosworth, která měla výkon 280 koní. Tedy zhruba tolik, kolik měl mít původní motor BMW. S tímto autem startoval v divizi 2 v podnicích Intersérie.

Několik těchto spiderů se dochovalo do současnosti a často jezdí například na setkání historických sportovních vozů do Sosnové.