Válečný Harley, který dobyl svět: Stal se symbolem vojáků i základem chopperů

Harley-Davidson WLA, ikonický motocykl II. světové války, se stal symbolem americké armády a získal přezdívku Liberator. Tento stroj, vycházející z civilního modelu WL, nejenže sloužil vojákům, ale po válce také inspiroval vznik populárního stylu chopper. Motocykl značky Harley-Davidson s označením WLA zcela určitě zná každý, kdo se zajímá o military techniku a II. světovou válku, protože se jedná o nejslavnější motorku tohoto období. Stal se symbolem vítězství spojeneckých vojsk nad hitlerovským Německem.

Stroj vyráběný v Americe byl v průběhu bojů dodáván také spojeneckým vojskům.

Mezi vojáky, ale i civilisty si získal velkou oblibu pro svou spolehlivost v těžkých podmínkách. Armáda jej používala jako motospojku, polní policii a lehký průzkum.

Společnost Harley-Davidson zahájila výrobu modelu WLA v malých sériích už v roce 1940, v rámci celkového rozšiřování vojenských kapacit.

Po vstupu Spojených států do II. světové války došlo k výraznému navýšení výroby. Celkem v průběhu II. světové války bylo vyrobeno na 56 000 kusů, jak uvádí portál wikipedia, nehledě na množství náhradních dílů odpovídající objemem dalším tisícům strojů.

Firma také vyráběla variantu modelu WLA určenou pro kanadskou armádu, označenou jako WLC, a menší počty dodával také do Velké Británie, Jihoafrické republiky a dalším spojencům. Zároveň plnila zakázky na jiné modely pro námořnictvo a námořní pěchotu.

Jistou zajímavostí je, že všechny stroje WLA vyrobené po útoku na Pearl Harbor (7. prosince 1941), bez ohledu na skutečný rok výroby, dostávaly sériová čísla odpovídající roku 1942.

Válečné stroje tak vešly ve známost pod označením 42WLA. „Důvodem mohla být skutečnost, že se nadále používala tatáž technická specifikace,“ uvádí se na portálu wikipedia.

V letech 1942 a 1943 bylo vyrobeno přibližně 20 000 kusů modelu WLC, přičemž tyto stroje nesly označení 42WLC nebo 43WLC.

Mnohé stroje WLA byly v rámci programu půjčky a pronájmu (Lend-Lease) odeslány spojencům. Největším odběratelem byl tehdejší Sovětský svaz, kam bylo dodáno přibližně 30 000 těchto motocyklů z celkové produkce, která se odhaduje, jak uvádí například web Bikers Ring Shop, mezi 70 000 až 90 000.


Motocykl měl podle některých údajů dosahovat rychlosti až 121 kilometrů v hodině. Podle jiných, například podle textu na webu Fandom to mělo být 105 kilometrů v hodině.

Základní technické údaje

Motor: Dvojválcový V-motor (V-Twin)
Objem: 745 cm3 (označovaný jako 45 kubických palců)
Výkon: 23,5 koní
Maximální rychlost: Přibližně 105 km/h
Konstrukce: Vychází z civilní řady W, má odolný boční ventilový rozvod (flathead)

Výroba modelu WLA byla po válce ukončena, avšak v letech 1949–1952 byla v omezeném rozsahu obnovena kvůli korejské válce.

V tomto poválečném období vznikly dvě další varianty modelu WLA. Jednou z nich byl typ WLH z roku 1950, vyrobený speciálně pro nizozemskou vojenskou policii (Marechaussee). Písmeno „H“ v označení WLH odkazovalo na „Holland“ (Nizozemsko). Model byl křížencem typů WL z roku 1950 a WLC z roku 1943. Podle autora knihy Op Patrouille“ Voertuigen van de Koninklijke Marechaussee 1945–2015 (Walburg Pers B. V., 2025) Sandera Ruijse bylo objednáno a vyrobeno 100 kusů.

Další variantou byl model WLJ z roku 1951, přičemž písmeno J označovalo buď „Jakartu“, nebo „Jávu“ (Indonésie). Pravděpodobně bylo vyrobeno méně než 100 kusů.

Většina strojů WLA, které po skončení II. světové války zůstaly v rukou západních spojenců, byla rozprodána jako přebytečný vojenský materiál a upravena pro civilní provoz.

Velké množství motocyklů dostupných za velmi nízké ceny přispělo ke vzniku stylu chopper a dalších modifikovaných motocyklových stylů i k rozvoji související motorkářské kultury.

Mnoho mladých vojáků se vracelo domů s touhou pořídit si Harley-Davidson, jaký viděli nebo na jakém jezdili během služby, což vedlo k poválečné popularitě jak samotného motocyklu, tak značky jako takové.

To ale zároveň znamenalo, že v USA či dokonce v západní Evropě se dochovalo jen málo strojů WLA v téměř původním stavu.

Významný počet jich zůstal v SSSR, kde byly buď uskladněny nebo se dostaly do soukromých rukou. Vzhledem k omezenému přístupu k náhradním dílům a nemožnosti vývozu na Západ se mnoho strojů dochovalo v původním stavu i během Studené války. Rusko a další postsovětské země jsou dodnes významným zdrojem motocyklů WLA a náhradních dílů.

• W - označuje modelovou řadu W. Harley-Davidson, s výjimkou úplně prvních modelů, přiděloval každé modelové řadě písmenné označení. Řada W představovala v té době nejnovější verzi motoru s rozvodem SV (tzv. flathead) a objemem 740 cm3. Byla vyvinuta na základě starších řad R a D.
• L - v běžném systému značení HD to znamená „vysoký kompresní poměr“ (high compression).
• A - Army nebo-li armáda. Společnost vyráběla také model podle mírně odlišných specifikací kanadské armády, který nesl označení WLC. Modely WLC se od verzí WLA lišily především použitím některých robustnějších komponentů, obvykle dílů z řady Big Twin, a také kanadským systémem zatemňovacího osvětlení.

Ačkoli označení modelu mohlo naznačovat vysoký kompresní poměr, armádní verze ve skutečnosti využívala variantu se střední kompresí, a to kvůli zajištění spolehlivosti. Z dnešního pohledu je kompresní poměr 5:1 u modelu WLA velmi nízký. Díky této nízké kompresi ale mohl motocykl WLA jezdit na benzin s oktanovým číslem 74.

Model byl vybaven předním odpružením typu „springer“, tedy s vinutými pružinami. Teleskopické přední vidlice začala společnost Harley-Davidson používat až po válce. Zadní kolo nebylo odpružené, což tomuto typu motocyklu vyneslo další přezdívku, a sice hardtail - pevný rám.

Mezi další motocykly vyráběné značkou Harley-Davidson pro účely II. světové války patřily verze řady Big Twin EL, určené pro americkou a kanadskou armádu (modely ELA a ELC) a rovněž armádní verze modelu U, označená jako UA. Existoval také experimentální tříkolový model TA, osazený motorem EL o objemu cca 1130 cm3.

Tyto stroje byly vyráběny především pro potřeby „domácí fronty“, a to v nepříliš velkých počtech. V důsledku toho jsou dnes velmi vzácné.

Motocykly pro armádu a pro druhoválečné použití vyráběl i hlavní konkurent společnosti Harley-Davidson, kterým byla továrna Indian.