Pozor na silnou rekuperaci... Absolvovali jsme školu smyku s elektromobilem

Polygon pro výuku bezpečné jízdy v Mostě slaví dvacetileté výročí a přináší novinku pro majitele elektromobilů. Nové kurzy se zaměřují na specifika jízdy a ovládání těchto vozidel, čímž reagují na rostoucí popularitu elektromobility. Zájemci tak získají cenné dovednosti pro bezpečnou jízdu v moderních vozech. Člověk, zejména pokud vlastní tak jako já řidičský průkaz již více než čtyřicet let, si říká, že brzdit přece umí. Navíc, když obvykle jezdí v moderních autech s množstvím elektronických bezpečnostních systémů a má za sebou i tisíce kilometrů na závodních drahách za volanty různých sportovních aut.

Jenže, není to pravda. Během nového typu kurzu, který pořádají instruktoři mosteckého polygonu pro výuku bezpečné jízdy, a který je určený pro řidiče elektromobilů, mě vyvedli z omylu.

Několik snímků zachycujících průběh kurzu si můžete prohlédnout v naší fotogalerii.Měl jsem zdánlivě jednoduchý úkol: Z rychlosti padesát kilometrů v hodině (nikoli podle údaje na tachometru, ale na displeji radaru) jsem měl zcela zastavit po pokynu instruktora. Měřila se brzdná dráha.

Byl jsem přitom za volantem zbrusu nového elektrického Mercedesu CLA, který byl v naprosto dokonalém technickém stavu a obutý do nových zimních pneumatik. Přesto jsem na suchém asfaltu napoprvé potřeboval skoro sedm metrů.

„Viděl jsem, jak se rukama zapíráte do volantu, pak nemůžete vyvinout dostatečnou sílu na brzdovém pedálu," dozvěděl jsem se vzápětí. Bylo to podvědomé. Prostě jsem věděl, že budu muset maximálně brzdit a nechtěl jsem být vržený vstříc volantu. Ovšem takto nelze na pedál šlápnout silou osmdesáti kilogramů, což se pro optimální fungování brzdového systému vyžaduje.



Podruhé jsem si na to samozřejmě dal pozor a výsledek byl pět metrů. Ano, skutečně se dá v moderním autě zastavit na pěti metrech. Je to skoro neuvěřitelné.

V tomto se elektromobily vlastně neliší od vozů se spalovacím motorem. Rozdíly v ovládání modelů s nádrží a vysokonapěťovou baterií přesto existují. Upozornili nás na to a mohli jsme si to i vyzkoušet na zdejších cvičištích pokryté fólií neustále kropenou vodou.

Nejzákeřnější podle instruktorů můžou být vysoké stupně rekuperačního zpomalování na sněhu či na ledu. „Zejména modely s pohonem zadních kol se pak po sundání nohy z plynového pedálu můžou dostat do přetáčivého smyku," dozvěděli jsme se.

Naopak hlavně u aut s pohonem předních kol je třeba pečlivěji pracovat s volantem při potřebě náhlého vyhýbacího manévru. Kvůli vyšší hmotnosti a jejímu rozložení hrozí při snaze o návrat do původní dráhy nedotáčivost a tudíž vyjetí ze silnice.

První kurz pro elektromobilisty v novém roce uspořádají v Mostě 7. března. Cena je 4970 Kč včetně DPH a součástí je kromě jízdního výcviku třeba také i návod pro efektivní využívání elektřiny v baterii.

Za dvacet let existence polygonu v Mostě zde už proškolil tisíce řidičů. Opakovaně například ti, kteří jezdí s vozidly integrovaného záchranného systému, často zde cvičí třeba řidiči autobusů. Speciální kurzy dělají například pro mladé řidiče, řidičk nebo motocyklisty. Lákadlem pro mnohé jsou kurzy sportovní jízdy, kde se jezdí také na přilehlé závodní dráze.

„ Jsem opravdu rád, že tento polygon existuje," říká Jiří Patera, který stál u zrodu projektu. Myšlenka podle něho vznikla na začátku tisíciletí. „Od devadesátých let jsem jezdil do Rakouska, kde se tehdy školili i čeští řidiči autobusů a firemních vozidel. Viděl jsem, jak obrovský přínos tyto kurzy mají. Bylo jasné, že něco podobného potřebujeme i u nás,“ vzpomíná tento muž - jeden ze zakladatelů Polygonu Most.

Ještě před jeho vznikem se podle Patery v Mostě učily jednotlivé disciplíny v provizorních podmínkách. „Začínali jsme na gumových fóliích a parkovištích natřených saduritem. Bylo to hrozné, ale lepší možnosti tehdy nebyly,“ říká Patera, který měl za sebou jak dlouholetou praxi instruktora, tak více než dvě stě automobilových závodů.

Rozhodnutí vybudovat moderní výcvikové centrum vzniklo ve spolupráci s tehdejším majitelem Autodromu Jiřím Kroužkem a generálním ředitelem Pavlem Hankou. „Chtěli jsme polygon na evropské úrovni, a proto jsme přizvali odborníky z Rakouska. V roce 2003 se začalo stavět a o dva roky později jsme slavnostně otevřeli,“ uzavírá Patera.