Kupé Škoda ze šedesátých let mělo v názvu písmeno X. Dnes signalizuje pohon 4x4

Škoda 1000 MBX, dvoudveřové kupé, které se vymykalo tradičním modelům automobilky, debutovalo na jarním autosalonu v Ženevě v roce 1966. Tento unikátní vůz, vyráběný pouhé tři roky, zanechal výraznou stopu v historii českého automobilového průmyslu. Model Škoda 1000 MB byl pro automobilku v Mladé Boleslavi nesmírně důležitý. Jednak se kvůli němu zásadně přebudoval výrobní závod, jednak šlo o vůbec první auto značky se samonosnou karosérií a jednak na dlouhá desetiletí nastolil koncepci vše vzadu. Tedy pohon zadních kol díky motoru umístěnému za zadními sedačkami.

O tom, kde bude motor nové lidové škodovky, a která kola má roztáčet, se v příslušných institucích socialistického Československa diskutovalo již zhruba od poloviny padesátých let.

Videoklip k písničce s mimořádně přihlouplým textem, ve kterém hlavní roli hraje právě Škoda 1000 MBX, si můžete pustit zde:

Na finální vzhled Škody 1000 MBX a její detaily se můžete podívat do naší komentované fotogalerieNakonec zvítězila výše zmiňovaná koncepce. Premiéru měla v roce 1964 v klasickém sedanu Škoda 1000 MB. O dva roky později se světu ukázala na stánku automobilky Škoda Škoda 1000 MBX. Nebyla to žádná verze ušitá horkou jehlou. Svědčí o tom fakt, že první prototypy vznikly již v roce 1960. Údajně se měly jmenovat Škoda Tudor.

V porovnání se sedanem se nikterak nezměnily rozměry vozu. I kupé MBX tak na délku měřilo stejných 4170 milimetrů, výška činila 1390 a šířka 1620 milimetrů. Pod přední kapotou se nacházel zavazadlový prostor s objemem 340 litrů.

Rovněž interiér byl prakticky stejný. To se týká třeba palubní desky nebo sedaček. Hlavní rozdíl byl patrný při pohledu z boku. Na každém se totiž nacházely pouze jedny dveře. Pokud byla boční okénka stažená, vypadalo to, že vozu chybí středový sloupek.



Dveře navíc měla skla bez rámu. Auto tak vypadalo velmi vzdušně. Dnes se podobné řešení používá hlavně u koncepčních modelů prezentovaných na autosalonech. Skutečné sériové vozy pak ale hlavně kvůli bezpečnosti středový sloupek dostanou.

Ve skutečnosti ale středový sloupek ve voze byl. Jen se vysunoval společně se zadním stahovacím okénkem. Dobře je to patrné na jednom snímku v naší přiložené fotogalerii.

V zadní části byl umístěn řadový zážehový čtyřválec se zdvihovým objemem 998 cm3 a výkonem 52 koňských sil při pěti tisících otáčkách za minutu. Standardem byla dodávka palivové směsi do válců díky dvojici karburátorů firmy Jikov.

Vůz s hmotností 815 kilogramů byl schopen dosáhnout maximální rychlost 127 kilometrů v hodině. Na ujetí stokilometrové vzdálenosti potřeboval 7,8-8 litrů. Této verze se vyrobilo 1403 kusy.

Od listopadu roku 1967, jak uvádí portál Škoda Storyboard, se vyráběla varianta Škoda 1100 MBX de Luxe. Jak je již patrné z označení, došlo k přepracování pohonného agregátu. Zvětšení kubatury neznamenalo navýšení výkonu. Ovšem maximální točivý moment narostl z původních 75,5 na 81,4 Newtonmetrů. Kromě toho se vylepšilo chlazení a posílilo olejové čerpadlo.

Těchto verzí vzniklo do roku 1969 dalších 1114. Celkem tedy v obou variantách dělníci smontovali 2517 exemplářů auta typu MBX. Jelikož většina z nich navíc směřovala do zahraničí, je dnes tato škodovka velmi vzácná. Například dobře zachovaný exemplář se na počátku letošního roku na inzertních serverech nabízel na prodej za rovné dva miliony korun.

Nástupcem tohoto modelu se stalo klasické kupé Škoda 110 R. Historicky posledními škodovkami s tímto typem karosérie pak byly typy Garde a Rapid z osmdesátých let.