Plánujete cestu k moři? Zmapovali jsme rozdíly v ceně paliv na trase na Jadran

První vlny českých turistů se pomalu chystají na cestu k Jadranu. Plánování cesty autem k moři však zatím vypadá jako sledování burzovních zpráv. Ceny pohonných hmot jsou pod tlakem krize na Blízkém východě a státy na ni reagují každý po svém. Zatímco v Česku vláda zavedla přísnou regulaci s denním hlášením cen a Chorvatsko sází na čtrnáctidenní fixaci, v Maďarsku a Slovinsku se pravidla hry nečekaně změnila.  S blížícím se začátkem turistické sezony začínají čeští řidiči plánovat své trasy k Jadranskému pobřeží. Klíčovým tématem letošních cest je opět cena pohonných hmot, kterou výrazně ovlivňuje nestabilní situace na Blízkém východě.

Přístup jednotlivých vlád se však v regionu dramaticky liší. Česká republika přešla na režim mimořádné regulace, kdy Ministerstvo financí ČR každý den zveřejňuje maximální přípustné ceny pro následující den.

V Chorvatsku je přístup vlády zcela odlišný a podle Miodraga Mlačiće, ředitele zastoupení Chorvatského turistického sdružení pro ČR a Slovensko, pro řidiče mnohem čitelnější. Právě Mlačić může oba systémy objektivně porovnávat, neboť často pendluje autem mezi Prahou a Záhřebem a situaci má zmapovanou z první ruky.



„Chorvatská vláda nadále zavádí opatření zaměřená na zmírnění růstu cen pohonných hmot. Tímto způsobem jsou ceny kontrolovány a chorvatští občané i návštěvníci jsou ušetřeni velkého nárůstu cen,“ vysvětluje Mlačić

A dodává: „Toto opatření je uplatňováno každých 14 dní, což je mnohem lepší než denní změny cen. Způsob zastropování bude platit do nezbytné doby, tedy do ukončení krize na Blízkém východě.“

Mlačićovy postřehy z terénu potvrzují jasný kontrast. „Když jsem projížděl trasu na konci minulého týdne, na českých totemech jsem viděl ceny benzínu přesahující 41,30 Kč a naftu u hranice 43,10 Kč. V Chorvatsku se přitom situace vyvíjí opačně – díky vládní fixaci a aktuálnímu zlevnění ceny pro motoristy už nyní klesají,“ podotýká k aktuálnímu vývoji.

Stabilitu chorvatského trhu potvrzuje i krok premiéra Andreje Plenkoviće, který v tomto týdnu oznámil další snížení cen, jak uvádí chorvatský server Index.hr. „Od úterý by měla být cena benzínu o 2 centy nižší a cena nafty o sedm centů nižší,“ uvedl chorvatský ministerský předseda.

Aktuálně tak řidiči v Chorvatsku natankují litr benzínu Eurosuper 95 za 1,64 EUR (cca 41,30 Kč) a naftu za 1,78 EUR (cca 44,80 Kč).

Situace v tranzitních zemích je pro české řidiče o něco složitější než v minulých letech. Slovinsko nedávno ukončilo režim plošně regulovaných cen, což znamená, že ceny jsou nyní plně v rukou trhu.



Aktuální monitoring slovinského autoklubu AMZS ukazuje, že se sice stále vyplatí sjet z dálnice do přilehlých měst a vesnic, kde se ceny pohybují kolem 1,55 EUR (cca 39,10 Kč), ale už to vyžaduje více plánování. Na samotných dálničních tazích totiž regulace neexistuje a ceny tam mohou být i o 5 až 7 korun na litr vyšší, čímž se vyrovnají drahému Rakousku.

Maďarsko sice formální cenový strop pro cizince zrušilo, ale tamní vláda nadále vyvíjí silný politický tlak na prodejce, aby drželi ceny v souladu s regionálním průměrem. Aktuální ceny v Maďarsku lze sledovat na portálu Holtankoljak.hu. Benzín zde pořídíte v průměru za 595 forintů (cca 38 Kč) a naftu za 615 forintů (cca 39,40 Kč).

Pro motoristy tak vyvstává jasná volba: buď obětovat zhruba půl hodiny času, sjet ze slovinské či maďarské dálnice hlouběji do vnitrozemí a ušetřit na nádrži pár stovek, nebo vsadit na jistotu v Chorvatsku.

Obecným doporučením pro letošní cestu zůstává vyhnout se tankování v Rakousku. To jako jedna z mála zemí na trase žádné stropy nepoužívá a ceny na dálnicích běžně přesahují 1,90 EUR (přes 48 Kč). To potvrzuje i zkušenost Miodraga Mlačiće: „Myslím, že je nejlepší tankovat benzín v Česku nebo Chorvatsku. Rozhodně ne v Rakousku, kde je palivo dražší.“

Pro turisty to na startu sezony znamená vzácnou jistotu, že cena v Chorvatsku, kterou vidí ve zprávách před odjezdem, bude díky dvoutýdenní fixaci platit i ve chvíli, kdy k moři dorazí.