Zipování není univerzální pravidlo. Kdy vás musí pustit a kdy máte smůlu?

Pravidlo zipu má zkrátit kolony a usnadnit řidičům průjezd zúžením, ale neplatí všude stejně. Rozhoduje hustota provozu i účel jízdního pruhu a chybné vyhodnocení může vést k nebezpečnému manévru. Vedle kolony zbývá kus volného asfaltu, řidič dojede dopředu a zapne blinkr. U uzavřeného pruhu může postupovat správně, před křižovatkou už ale stejný manévr znamená něco jiného. Samotná směrovka nárok na mezeru nevytvoří.

Bez souběžné jízdy to nefunguje

Podle § 12 zákona o silničním provozu je podmínkou zipování souběžná jízda. To je hustý provoz, ve kterém se tvoří souvislé proudy aut a rychlost určuje vozidlo před vámi. Zároveň jeden dosud průběžný pruh končí a je zřejmé, který pokračuje dál.

Typickým příkladem je kolona před uzavírkou. Oba pruhy se využijí až k místu zúžení a auta se řadí střídavě po jednom. Předčasné řazení do jediného pruhu zbytečně prodlužuje frontu.

Při řídkém provozu samotný konec pruhu povinné zipování nezakládá. Platí běžná změna pruhu: s blinkrem a bez ohrožení či omezení řidiče, před kterého přejíždíte.

Odbočovací pruh není zkratka

Jiná situace nastává před křižovatkou, kde jeden pruh vede rovně a druhý jen odbočuje. Řidič, který odbočovacím pruhem dojede podél kolony a chce zpátky mezi auta jedoucí rovně, nemůže požadovat povinné střídavé řazení.

Na výjimku u odbočovacích pruhů upozorňuje také Policie ČR. Pruh totiž nekončí zúžením, ale pokračuje jiným směrem. Případný návrat je běžnou změnou pruhu, kterou navíc musí dovolovat značení.

Na nájezdu platí jiná pravidla

Dálniční nájezd může vypadat podobně jako končící pruh u stavebních prací. Připojovací pruh má ale jiný účel: umožnit autu přizpůsobit rychlost a bezpečně se zařadit do průběžného proudu.

Řidič je povinen připojovací pruh použít a při zařazování nesmí ohrozit řidiče v průběžném pruhu. Automatickou povinnost vpouštět každé druhé vozidlo tu zákon nestanoví, ani když se provoz zpomalí do kolony. Odlišnost potvrdil i Nejvyšší správní soud.



V pomalé koloně může střídavé pouštění pomoci, jde ale o spolupráci řidičů. Záměnu pravidel jsme popisovali i u problematické křižovatky u Hodonína. Není-li připojovací pruh vůbec zřízen, přijíždějící řidič dává vozidlům v průběžném pruhu přednost.

Když není jasný průběžný pruh

Zvláštní pravidlo má také místo, kde se dva pruhy sbíhají do jednoho, ale není zřejmé, který z nich je průběžný. Řidič vlevo tam nesmí ohrozit řidiče vpravo. Ani tady tedy nelze automaticky očekávat střídání jedna ku jedné.



Před změnou pruhu se proto vyplatí přečíst značky i šipky na vozovce a včas sledovat sousední auta. Když sousední řidič o chystaném přejetí neví, bezpečná mezera má větší cenu než přesvědčení, že jste zrovna na řadě.