Nové pravidlo: Čínské vozy mají zákaz vjezdu do všech těchto českých objektů

Levná, skvěle vybavená a napěchovaná tou nejmodernější technologií. Čínská auta berou evropský i český trh útokem. Jenže to, co je pro běžného řidiče lákadlem, začíná být pro strategické podniky noční můrou. První velké firmy v Česku už řekly jasné „ne“ a čínským vozům zakázaly vjezd do svých areálů. Důvod? Obavy ze špionáže a nekontrolovaného sběru dat. Je to boom, který nejde ignorovat. Podle ekonomické zprávy evropského sdružení ACEA už auta vyrobená v Číně tvořila v roce 2025 plných sedm procent všech prodejů v EU, přičemž dovoz vůbec poprvé překročil hranici milionu kusů. Také český Svaz dovozců automobilů popisuje strmý nástup čínských značek na český trh. Vozy jako MG, BYD, Omoda nebo Dongfeng potkáváme na silnicích denně.

Nyní ale přichází tvrdá stopka. Nejde o plošný vládní zákaz, ale o bezprecedentní bezpečnostní opatření gigantu ORLEN Unipetrol, které už vstoupilo v platnost.

Od 11. března 2026 platí přísný zákaz vjezdu čínských aut do vnitřních perimetrů vybraných výrobních a strategických areálů. Podle zjištění ČT24 se opatření týká čtyř tuzemských areálů Orlen Unipetrolu – konkrétně jde o rafinérie a provozy v Litvínově, Kralupech nad Vltavou, pardubickém Paramu a neratovické Spolaně.

Pokud vlastníte dotčený vůz a jedete do těchto míst na jednání nebo do práce, máte smůlu. S autem musíte zůstat venku, před závorami.

A pozor, je tu jeden zásadní háček. Zákaz se neřídí jen logem na kapotě, ale místem výroby. Rozhoduje VIN kód. Opatření se vztahuje na všechna motorová vozidla vyrobená v Čínské lidové republice (ČLR). Nezáleží na tom, jestli jde o zbrusu nový elektromobil plný asistentů, nebo starší auto. Pokud vyjelo z čínské továrny, dovnitř nesmí.



Proč tak radikální krok? Moderní auta už dávno nejsou jen kusy plechu s motorem. Jsou to v podstatě počítače na kolech, neustále připojené k internetu. A právě to je z pohledu bezpečnosti kritický problém.

Firma opatření zdůvodňuje obavou z možného sběru dat, kybernetických a špionážních hrozeb. Dnešní vozy jsou osazeny desítkami kamer, radarů a senzorů. Ve strategické analýze NÚKIB popisuje čínská připojená vozidla jako potenciální špionážní nástroj kvůli rozsahu sběru dat. Takové auto totiž umí dokonale naskenovat své okolí (včetně kritické infrastruktury a zabezpečení rafinérií), sleduje trasu, polohu, chování řidiče i data z připojených mobilních telefonů.

To vše je navíc umocněno čínským právním prostředím, které tamní firmy zavazuje ke spolupráci se státními orgány. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) situaci nebere na lehkou váhu. Už v září 2025 varoval před předáváním dat do Čínské lidové republiky a vzdálenou správou technických aktiv z ČLR. Hrozbu u připojených vozidel vyhodnotil jako „Vysokou“.

Krok českého petrochemického lídra není ojedinělým výkřikem do tmy. Strach z dat tekoucích na servery v Asii rezonuje celým západním světem. Podobné obavy neřeší jen český průmysl, protože polská armáda podle agentury AP omezila vjezd čínských aut do citlivých vojenských prostor a vojákům zakázala připojovat služební telefony k infotainmentu těchto vozů.



Ještě tvrdší přístup zvolili za oceánem. Spojené státy už omezily vybrané technologie propojených vozidel s vazbou na Čínu a Rusko.

Čínské vozy nabízejí bezesporu skvělý poměr ceny a výkonu a pro běžného spotřebitele jsou vysoce atraktivní. Kauza kolem českých rafinérií ale jasně ukazuje druhou stranu mince: tam, kde jde o národní či průmyslovou bezpečnost, se na kompromisy a lákavé cenovky už nehraje.