Krátké trasy ničí moderní diesely. Legendární motor 1.9 TDI je zvládá lépe

Ranní cesta s dětmi do školy, rychlý nákup v supermarketu a odpolední návrat domů. Krátké trasy po městě představují pro moderní motory značnou zátěž. Majitelé nových naftových aut často bojují s ucpaným filtrem pevných částic a následná oprava stojí i desítky tisíc korun. Přitom stará dobrá 1.9 TDI zvládá tento režim mnohem lépe. Jaký je hlavní rozdíl mezi choulostivými novinkami a legendárním agregátem? Lidé si často pořizují naftové vozy kvůli nízké spotřebě paliva. Očekávají ekonomický provoz a dlouhou životnost. Realita městského provozu ale ukazuje odlišný obrázek. Neustálé zastavování na semaforech a jízda krokem představují pro dnešní agregáty velký problém.

Zatímco dříve stačilo hlídat hladinu oleje a pravidelně tankovat, dnešní technika vyžaduje specifický přístup. Výrobci instalují do výfukových systémů složitou soustavu senzorů a filtrů. Tyto komponenty potřebují ke správnému fungování ideální podmínky, které město zkrátka nenabízí. Řidiči tak často nevědomky své vozy poškozují.

Největším nepřítelem krátkých vzdáleností je filtr pevných částic, známý pod zkratkou DPF. Jeho úkolem je zachytávat saze a bránit jejich úniku do ovzduší. Systém funguje jako past, která se ale postupně plní. Jakmile kapacita dosáhne limitu, vůz se snaží usazeniny zlikvidovat.



Aby se filtr vyčistil, spouští řídicí jednotka takzvanou regeneraci. Proces spočívá ve vypálení usazených sazí při vysoké teplotě. K tomu je zapotřebí plynulá jízda vyšší rychlostí po delší dobu. „Správná funkce systému vyžaduje, aby auto jelo plynule a výfukový systém dosáhl vysokých teplot,“ uvádí technické materiály společnosti Delphi.

Při cestě pro rohlíky nebo při čekání v koloně se výfukový systém nikdy dostatečně nezahřeje. Regenerace se buď vůbec nespustí, nebo se neustále přerušuje. Saze se hromadí, až palubní deska ohlásí poruchu. Oprava zanedbaného systému pořádně provětrá peněženku.

Někdy pomůže nucené vypálení v servisu, jindy přichází na řadu kompletní výměna součástky. „Nový filtr pevných částic přímo od výrobce vyjde majitele zhruba na tisíc až tři a půl tisíce liber,“ upozorňuje britský autoklub RAC ve svých doporučeních pro řidiče. V přepočtu tak oprava vyjde na tisíce až desítky tisíc korun podle konkrétního modelu a rozsahu poškození.

Řada řidičů s nostalgií vzpomíná na starší vozidla, která zdánlivě vydržela všechno. Motor 1.9 TDI si vybudoval pověst spolehlivého dělníka. Mnoho lidí věří, že tento agregát zvládá městský režim naprosto bez potíží. Pravda se ukrývá v absenci složité ekologické výbavy.

Řada starších verzí legendárního naftového motoru snášela městský režim lépe hlavně proto, že často neměla filtr pevných částic jako standard. V mnoha případech byl tento prvek pouze volitelný, případně jeho přítomnost závisela na konkrétním trhu a modelovém roce.

Modely z dřívějších let výroby splňovaly tehdejší emisní normy i bez složitých přídavných filtrů. Výfukový systém starých dieselů byl mnohem jednodušší. Saze zkrátka vyletěly ven, což se projevovalo typickým tmavým obláčkem při prudkém zrychlení.

VIDEO/ Nejčastější problémy s DPF filtrem:

Díky této konstrukční jednoduchosti nehrozí u starých verzí bez filtru jeho ucpání. Řidič tak nepociťuje ztrátu výkonu ani nevidí svítící kontrolky na přístrojové desce po týdnu ježdění po městě. Vůz zkrátka funguje dál bez drahých servisních zásahů.

Absence filtru ale neznamená, že staré motory město milují. Jakákoliv krátká jízda přináší specifická rizika pro všechny spalovací agregáty. Značné potíže způsobuje takzvaný studený start. Když auto stojí celou noc před domem, veškerý olej steče do vany.

Při ranním nastartování trvá několik sekund, než čerpadlo rozvede mazivo do všech koutů pohonné jednotky. Během této doby běží kovové součástky téměř nasucho a dochází k jejich zvýšenému opotřebení. Kromě toho se motor nestihne ohřát na provozní teplotu. To má neblahé následky pro kvalitu samotného oleje.



„Krátké jízdy znamenají více studených startů, kondenzaci vlhkosti a ředění oleje nespáleným palivem,“ varuje společnost Bosch ve svých servisních dokumentech. Naftové palivo, které se dostane do olejové vany, zhoršuje mazací schopnosti kapaliny. Vzniká nebezpečná emulze, která nedokáže součástky dostatečně chránit.

U moderních vozů se navíc palivo dostává do oleje i kvůli nedokončeným regeneracím filtru. Řídicí jednotka totiž při snaze o vypálení sazí vstřikuje do válců více nafty. V okamžiku přerušení procesu vypnutím motoru stéká nespálená nafta po stěnách válců přímo do oleje.

Vyhnout se městským trasám není vždy reálné. Lidé auta používají k plnění každodenních povinností. Přesto existují způsoby, jak negativní dopady minimalizovat a prodloužit životnost techniky. Základem je pravidelná údržba a včasná péče o pohonnou jednotku.

U vozů provozovaných primárně na krátkých vzdálenostech se doporučuje zkrátit interval výměny oleje. Místo běžných třiceti tisíc kilometrů je rozumnější měnit mazivo už po deseti či patnácti tisících. Čistý olej lépe chrání citlivé komponenty před opotřebením a zabraňuje vážným poruchám.

Majitelům moderních dieselů s filtrem pevných částic prospěje pravidelná delší projížďka. Stačí vyrazit o víkendu na výlet za město, ideálně po dálnici nebo rychlostní silnici. Souvislá jízda pomůže výfukovému systému dosáhnout optimální teploty a bezpečně dokončit regeneraci.

Stará dobrá jedna devítka sice nástrahám ucpaného filtru většinou uniká, ale čerstvý olej a rozumné zacházení za studena ocení úplně stejně. Fyzikální zákony zkrátka platí pro všechny generace automobilů naprosto shodně a správný servis prodlouží život každému vozu.

Zdroj: delphiautoparts.com; boschaftermarket.com; rac.co.uk