Legendární závodník krotil rychlost, osudnou se mu stala pomalá jízda na kole

Bob Wollek, známý jako "brilantní Bob", patřil mezi legendy motoristického sportu. S počtem 76 vítězství, z nichž 71 dosáhl s vozy Porsche, se zapsal do historie závodů jako 24 hodin Daytony. Nikdy ale nevyhrál prestižní závod 24 hodin Le Mans. Jeho život paradoxně ukončila tragická nehoda na kole, kdy jej srazil starší řidič karavanu. Před nedávnem jsme si připomněli jeho nedožité 82. narozeniny. Málokdo by podle jména, které si zvolil, poznal, že se jedná o Francouze. Bob Wollek se totiž narodil jako Robert Jean Wollek 4. listopadu 1943 ve francouzském Štrasburku.

Bob mu vlastně začal podle portálu Daily Sports Car - Sportscar Racing's Internet Magazine říkat otec. Francouzský Štrasburk byl v listopadu 1943 v Němci okupovaném Alsasku. „Můj otec mi chtěl říkat Bob, ale úřadům a veliteli německé okupační správy se to nelíbilo. Bylo mu řečeno, že je to americké jméno a že se tím pádem nemůže použít. Ale otec trval na svém a i když to nemohl udělat úředně, tak mi říkal Bob alespoň doma,“ měl prozradit v jednom z rozhovorů Wollek.

Setkání Porsche v Laguně Seca 1998 Vic Elford, Bob Wollek, Hurley Haywood a Hans Herrmann

Závodnická kariéra Boba Wollka začala jen pozvolna. Původně se věnoval jinému sportu, kde rychlost hraje také svou roli.

Ještě předtím, než jej okouzlila rychlá kola, byl totiž univerzitní student Wollek úspěšným lyžařem. Byl dokonce členem francouzského národního lyžařského týmu v letech 1966 až 1968. Zúčastnil se zimní univerziády a celkem získal tři zlaté a dvě stříbrné medaile.

Zlaté medaile vybojoval na univerziádě v Sestriere v roce 1966 v závodu ve sjezdu, v obřím slalomu a v kombinaci. Držitelem stříbrných medailí se stal na univerziádě 1966 ve slalomu a na univerziádě v Innsbrucku 1968 v kombinaci. Jeho lyžařská kariéra ale skončila poté, co se zranil během přípravy na zimní olympijské hry.

Už v průběhu své lyžařské kariéry usedl Bob Wollek za volant závodního auta. Podle portálu wikipedia usedl v roce 1967 do vozu Renault 8 Gordini a startoval s ním v Rallye Mont-Blanc, kterou vyhrál.

V následujícím roce, když ukončil kariéru lyžaře, zahájil svou závodní kariéru účastí ve stipendijním závodě Volant Shell na okruhu Bugatti v Le Mans, kde skončil druhý za Françoisem Migaultem.

Následující závod, kterým byl Alpine Trophy Le Mans, který vyhrál, a vysloužil si tak účast v závodě 24 hodin Le Mans v roce 1968. Podle portálu Racing Sports Cars, má jako vůbec oficiálně uznaný závod start v testu na Le Mans 7. dubna 1968, při němž si s dalšími třemi jezdci – Bianchim, Buchetem a Manceauem, vyjezdili 17. místo.

Při svém debutu v slavném vytrvalostním závodě skončil s vozem Alpine A210 a druhým členem posádky týmu Trophée Le Mans-Alpine Christianem Ethuiem celkově jedenáctý a druhý ve své třídě.

V roce 1969 Wollek debutoval v závodech monopostů ve Formuli France, než se propracoval do francouzského mistrovství Formule 3.

Během závodu v Rouen-Les-Essarts se Wollek stal účastníkem smrtelné nehody, při níž zahynul Jean-Luc Salomon.

V roce 1971 Wollek přesedlal do seriálu Formule 2, kde jezdil s vozem Brabham BT36 za tým Rondel Racing Rona Dennise. V prvním roce vybojoval pouhý bod, ovšem v následující sezoně si připsal vítězství na okruhu v Imole a s 21 body skončil na celkovém sedmém místě.

Přesto, že to vypadalo na možnost startu ve Formuli 1, Bob tyto své ambice přehodnotil a soustředil se na závody sportovních vozů, kde se stal jedním z nejznámějších a nejuznávanějších jmen v tomto sportu.

Během třech desetiletí závodění se sportovními vozy, kdy téměř výhradně jezdil Porsche, vyhrál čtyřikrát 24 hodin Daytony (1983, 1985, 1989, 1991) a v letech 1982 a 1983 závod DRM s vozy Porsche 936 a Porsche 956, které do závodů nasadil tým Joest Racing.

V polovině 70. let závodil s vylepšeným vozem Porsche 935K2, který nasadil tým Kremer Racing z Kolína nad Rýnem. Stal se také v letech 1978, 1979, 1986, 1987, 1988, 1996, 1997 a 1998 členem továrního týmu Porsche, se kterým jezdil prestižní 24 hodin Le Mans.



V roce 1981 dokonce závodil s vozem Porsche 917 vyrobeným stájí Kremer ve specifikaci skupiny C, a to zhruba deset let poté, co byly tyto vozy vyřazeny z provozu.

Bob Wollek si nikdy nesplnil svůj velký sen, kterým bylo alespoň jednou celkově vyhrát 24hodin závod Le Mans. V několika ze svých celkových třiceti pokusů měl vítězství na dosah ruky. Například v roce 1978 s kolegy v týmu Kremer Jacky Ickxem a Jürgenem Barthem s vozem Porsche 936/78 si dojel pro druhé místo celkově i ve své třídě.

V roce 1997 se pohyboval na čela závodního pole s vozem Porsche 911 GT1, ale po ujetí 238 okruhů a nehodě, byl vůz, který ještě řídili Hans-Joachim Stuck a Thierry Boutsen ze závodu vyřazen. Dva ročníky předtím, tedy v leteh 1995 a 1996, si s kolegy z týmu dojel pokaždé jen pro druhé místo. V roce 1998 si Porsche připsalo vítězství, ale Bob Wollek u toho nebyl, jel totiž v druhém voze, který skončil jedenáctý.



V roce 2000 si Wollek připsal řadu vítězství ve svých třídách v American Le Mans Series (ALMS) s vozem Porsche 996 GT3. Posledním závodem, do kterého se Wollek přihlásil, byl závod 12 hodin Sebringu v roce 2001, a to s vozem Porsche 996 GT3-RS.

V roce 1985 tam vyhrál s A. J. Foytem za volantem Porsche 962. Přestože mu bylo přes 50 let a stále závodil, vypracoval si, ostatně jak bylo jeho zvykem, se kterým přistupoval i k ladění a řízení vozů, proto se mu přezdívalo Briliant Bob – brilantní Bob, kondiční režim v jízdě na kole, aby se udržel v dobré fyzické kondici, zejména pro náročné vytrvalostní závody. A právě jízda na kole se mu 16. března 2001 stala osudnou.

Bylo to v pátek, když Bob Wollek po tréninku na závod 12 hodin Sebringu opustil mezinárodní okruh Raceway, aby pokračoval v tradici jízdy na kole mezi okruhem a hotelem. Jel po silnici č. 98 a přibližně kolem 16.30 hodin jej zezadu srazila, podle zprávy v deníku Sunday Telegraph z 18. března 2001, karavanová dodávka řízená starším mužem z Okeechobee na Floridě.



Podle Daily Sport Cars Wollek utrpěl smrtelnou ránu do hlavy od vysunutého vnějšího zrcátka automobilu. Byl převezen do Highlands Regional Medical Center v Sebringu a po příjezdu byl bohužel prohlášen za mrtvého. Bylo mu 57 let.

Měl startovat v Porsche 996 GT3-RS týmu Petersen Motorsports s Johnnym Mowlemem a Michaelem Petersenem, vůz byl ze závodu z úcty k jezdci stažen. V den závodu organizátoři uctili Wollekovu památku minutou ticha.

Ten jen několik dní před svou smrtí oznámil, že chce skončit se závoděním, aby sloužil jako ambasador Porsche, a tuto dohodu měl podepsat po návratu domů ze Sebringu.

Známý inženýr Porsche Norbert Singer označil Boba za jezdce se skvělými technickými znalostmi. „Dokázal analyzovat auto během několika kol, i když nejelo moc rychle. Když si auto nastavil, ostatní jezdci často měli problém jet rychleji než on,“ řekl

Jako řada závodních jezdců i Bob Wollek byl prodejcem automobilů. Jeho značkou byl Jaguar.