Ojeté auto z Německa, nebo z Česka? Nová analýza ukázala, v čem jsou rozdíly

Poslední analýza motoristického portálu TipCars odhaluje zajímavé rozdíly v nabídce ojetin podle země dovozu. Zatímco vozy z Německa dominují svou četností, auta z Rakouska a Itálie lákají nižší cenou a vyšším stářím. Naopak švédské dovozy vynikají vysokou cenou, nízkým nájezdem a výrazným podílem elektromobilů a hybridů. Tato rozmanitost nabízí kupujícím široké spektrum možností při výběru ojetého vozu. Automobily vyrobené u nás tvořily letos v dubnu 39,66 % nabídky ojetých vozů na TipCars. Mezi dovezenými vozy měly největší zastoupení automobily z Německa s podílem 13,67 %. S větším odstupem následovaly Rakousko, Itálie, Belgie a Švédsko.

Rozdíly mezi tuzemskými vozy a dovozy jsou patrné zejména u stáří a nájezdu. České vozy byly v průměru pět let staré a měly najeto přibližně 91 tisíc kilometrů. U vozů dovezených z Německa dosahoval medián stáří 10 let a medián nájezdu 153 tisíc kilometrů. Dovozy z Rakouska a Itálie byly ještě starší, 13 a 12 let a s nájezdem okolo 168 až 182 tisíc kilometrů.

„Země dovozu sama o sobě nerozhoduje o kvalitě auta, ale z pohledu nabídky ukazuje zajímavé rozdíly. Tuzemské vozy v naší nabídce patří k mladším a méně jetým. U dovozů z Německa, Rakouska nebo Itálie se naopak častěji setkáváme se staršími vozy s vyšším nájezdem, což se přirozeně promítá i do jejich ceny,“ komentuje Marek Knieža, ředitel TipCars.



Průměrná cena tuzemských ojetých automobilů se v dubnu 2026 pohybovala okolo 440 tisíc korun. U vozů dovezených z Německa dosahovala zhruba 280 tisíc korun, u dovozů z Rakouska přibližně 145 tisíc korun a u Itálie 189 tisíc korun. Právě dovozy z Rakouska a Itálie tak v nabídce představují starší, ale cenově dostupnější skupinu vozů.

Nejvýraznější výjimku v analýze představují vozy dovezené ze Švédska. Jejich mediánová cena se v dubnu 2026 pohybovala téměř na úrovni jednoho milionu korun. Zároveň ale měly výrazně nižší nájezd okolo 50 tisíc kilometrů a medián stáří pouhé čtyři roky.

Švédsko se od ostatních sledovaných zemí výrazně liší také strukturou pohonů. Elektromobily zde tvoří 34,69 % nabídky a dalších 15,46 % připadá na hybridní vozy. Každé druhé ojeté auto dovezené ze Švédska tak využívá elektrifikovaný pohon.

„Elektrifikace ve Švédsku je na úplně jiné úrovni než v ostatních sledovaných zemích. Většinu nabídky v ostatních státech stále tvoří benzinové a naftové vozy, zatímco elektromobily a hybridy se zde pohybují spíše v jednotkách procent,“ říká Marek Knieža.

Rozdíly mezi zeměmi dovozu jsou vidět také u paliva. Přestože celkově podíl dieselových vozů na trhu dlouhodobě klesá, u části dovozů stále tvoří většinu nabídky. U tuzemských aut představovaly v dubnu 2026 benzinové motory 43,61 % nabídky a naftové 47,03 %.

Nejvýraznější zastoupení měly diesely u aut dovezených z Belgie, kde tvořily téměř tři čtvrtiny nabídky. Vysoký podíl měly také u dovozů z Itálie, kde připadalo na naftové motory 63,43 %, a z Rakouska s podílem 55,42 %. U německých dovozů tvořily diesely 51,17 % nabídky.

„Podíl dieselových vozů v nabídce postupně klesá, u dovozů ze zahraničí ale stále zůstávají zastoupené zejména u starších vozů s vyšším nájezdem. U části kupujících mohou být nadále atraktivní kvůli pořizovací ceně a dálničnímu provozu, zároveň je ale potřeba sledovat celkový stav konkrétního vozu a jeho servisní historii,“ doplňuje Marek Knieža.

Z domácích vozů jednoznačně dominuje značka Škoda. V dubnu 2026 jich bylo v nabídce více než 11 tisíc. U vozů dovezených z Německa, Rakouska či Belgie se nejčastěji objevuje Volkswagen, který zároveň patří mezi nejzastoupenější značky napříč sledovanými zeměmi dovozu.

Specifickou skupinu tvoří vozy dovezené ze Švédska. Nejčastěji se mezi nimi objevují značky Audi, Volkswagen a Mercedes-Benz, což odpovídá vyšší ceně i nižšímu stáří těchto vozů.



„Na TipCars se potkávají nová auta i ojetiny, vozy z tuzemska i z dovozu, dostupnější modely i mladší auta s nižším nájezdem. Díky široké nabídce si kupující mohou jednoduše porovnat různé možnosti a vybrat si vůz, který odpovídá jejich potřebám,“ uzavírá Marek Knieža.