Jak správně používat kameru v autě: Kdy vám pomůže a kdy hrozí problém

Záznam z palubní kamery v autě může být cenným důkazem při nehodě i sporu s pojišťovnou, její používání ale podléhá přísným pravidlům. Pokud snímá silnici, chodce nebo registrační značky, vztahuje se na ni GDPR a řidič proto musí dodržovat určité povinnosti. Odborníci vysvětlují, na co si dát pozor, abyste kameru používali správně a neplatili za ni zbytečné pokuty. Našli jste pod stromečkem palubní kameru? Je to dobrý dárek a skvělý pomocník, který vás ochrání při sporu s pojišťovnou, ale její používání má jasná pravidla. Na tohoto elektronického pomocníka se proto spoléhá stále více motoristů. Jenže pozor, nestačí ji jen přilepit na přední sklo.

Pokud kamera zabírá veřejný prostor, tedy silnici, chodce nebo SPZ jiných vozidel, jde o zpracování osobních údajů. Evropský soudní dvůr už před více než deseti lety rozhodl, že i fyzická osoba, která používá kameru pro osobní účely, musí respektovat GDPR.

„Z právního hlediska palubní kamera není jen technická pomůcka, ale i systém zpracování dat, na které se vztahují povinnosti stanovené GDPR. Záznamy z kamery se totiž mohou dostat k pojišťovně, policii nebo soudu, a tím se dále šíří mimo vaši kontrolu,“ upozorňuje Filip Glézl, advokát společnosti Spring Walk.

Dodržování GDPR kontroluje výhradně Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Policie ani obecní úřady nemohou použití kamery v autě pokutovat. ÚOOÚ provádí kontroly buď podle vlastního plánu, nebo na základě podnětu. Ten může podat kdokoliv, například účastník nehody, který nesouhlasí s použitím záznamu.

Úřad může majitele vozidla vyzvat, aby doložil, že zpracovává data v souladu s pravidly. „Úřad vás může upozornit na pochybení a vyzvat vás třeba ke smazání záznamů nebo úpravě kamery, aby snímala jen to nejnutnější. Pokud nezjistí žádné pochybení, může řízení odložit. V krajním případě vám ale může i udělit pokutu,“ vysvětluje Glézl.

Dodržování pravidel při používání palubní kamery přitom nemusí být složité. „Nastavte si záznam kamery do smyčky, aby se ty starší vždy automaticky přepisovaly. Kameru nastavte, aby snímala vozovku a okolí vozidla, nikoliv chodníky nebo domy s lidmi. Videa rozhodně nezveřejňujte na sociálních sítích ani jinde na internetu. Nahrávky chraňte heslem a ty, které už nepotřebujete, vždy mažte,“ radí Glézl.

Pokud tato pravidla dodržíte, je kamera cenným pomocníkem.

„Záznam z kamery může soud nebo správní orgán použít, pokud sleduje legitimní cíl, například ochranu vašich práv, nezasahuje do soukromí jiných lidí víc, než je nutné, pokud je nezbytný pro objasnění věci a neexistuje šetrnější způsob, jak důkaz získat,“ doplňuje Glézl. V praxi tak soudy záznamy z kamer velmi často využívají právě při dopravních nehodách nebo sporech o přestupky.

1. Smyčka a krátká doba uchování

Nastavte záznam do smyčky, aby se starší záběry automaticky přepisovaly. Záznamy neexportujte ani nearchivujte. Uchovávejte pouze záznamy související s konkrétní událostí, například nehodou. Obecně se doporučuje, aby se do smyčky nenahrávalo více než několik hodin či jeden den.

2. Uchovávejte jen to, co je nezbytné

Pokud potřebujete záznam použít jako důkaz, exportujte pouze krátký úsek, například tři minuty, během kterých bude vidět pohyb vozidla před nehodou a případně nějaký krátký, ale relevantní úsek po nehodě. Nepředávejte celé hodiny záznamu, protože by to zbytečně zasáhlo soukromí jiných osob.

3. Omezte záběr kamery

Kamera by měla snímat především vozovku a okolí vozidla. Vyhněte se záběrům chodníků, domů nebo dalších míst, kde by mohli být zachyceni náhodní lidé mimo situaci na silnici.

4. Zvolte přiměřené rozlišení

Rozlišení by mělo být dostatečné pro rozpoznání typu vozidla a průběhu nehody (někdy i SPZ), ale v podstatě nikdy není nutné mít detailní záběry obličejů. I tímto krokem naplníte zásadu minimalizace.

5. Nezveřejňujte záznamy

Zveřejnění záznamu na sociálních sítích nebo YouTube bez právního důvodu je porušením GDPR. Takové sdílení „pro pobavení“ či „pro poučení ostatních řidičů“ není právně obhajitelné.

6. Zabezpečte uložená data

Paměťovou kartu nebo úložiště s nahrávkami chraňte heslem či šifrováním. Pokud data předáváte (například pojišťovně nebo policii), omezte rozsah jen na nezbytné části a vynechejte zvuk, pokud není důležitý.

7. Mažte záznamy, které už nepotřebujete

GDPR vyžaduje, abyste osobní údaje uchovávali pouze po dobu nezbytně nutnou. Pokud už záznam neslouží žádnému účelu, měli byste jej smazat.