Zařízení v autě, které policie trestá: Pokuta v řádu desítek tisíc nikoho nemine

Snaha vyhnout se policejnímu měření rychlosti občas svádí k pořízení nejrůznějších technologických vychytávek. Velkým tématem jsou v tomto směru takzvané antiradary. Jejich přítomnost ve vozidle se ale může škaredě prodražit. Záleží na tom, jaký typ v autě máte, v tom horším případě hrozí pokuta v řádu desítek tisíc korun a k tomu zákaz řízení. Těžká noha na plynu zůstává na tuzemských silnicích nejčastějším hříchem. Podle statistik, které zveřejnil vládní web BESIP, má překročení rychlosti na svědomí přes čtyřicet procent všech bodovaných přestupků. Rychlá jízda navíc stojí za zhruba čtyřiceti procenty tragických nehod, což policisty motivuje k neustálým kontrolám.

U nás v redakci TipCars jsme nedávno rozebírali pokuty za varovné problikávání světlomety, kterým se šoféři navzájem upozorňují na radary. Dnes se ale spousta lidí raději spoléhá na vlastní elektroniku skrytou přímo v autě, než na solidaritu protijedoucích kolegů.



Abychom se v tom vyznali, je potřeba hned na začátku rozdělit techniku na dva úplně odlišné světy. Pod lidovým označením antiradar si totiž lidé představují ledacos, jenže zákon rozlišuje velmi přesně, zda přístroj do měření aktivně zasahuje, nebo ne.

První skupinu tvoří pasivní detektory. Ty fungují v podstatě jako citlivé rádio, které pouze zachytává vlny vysílané policejním radarem. Přístroj posádku pípáním nebo displejem upozorní, že je nablízku kontrola rychlosti, ale do samotného měření nijak nevstupuje. V Česku je takové zařízení naprosto legální, protože řidič jen přijímá veřejný signál a práci policistů nijak nekazí.

Úplně jiná situace nastává u aktivních rušiček, které se občas označují jako antilasery. Tyto krabičky vysílají vlastní protisignál, který má policejní techniku oslepit a zabránit jí v zaznamenání rychlosti. Používání takových aktivních systémů je u nás striktně zakázané a případný trest mívá pro rodinný rozpočet vážné následky.

Tuzemská legislativa mluví jasnou řečí. Zákon o silničním provozu, který najdete na portálu Zákony pro lidi, rušení měření výslovně zapovídá. Paragrafy hovoří o zákazu používání technických prostředků a zařízení, která znemožňují nebo ovlivňují funkci přístrojů určených k dohledu nad bezpečností.

Pokud vás s takovým systémem chytí, na vyřešení domluvou nebo mírnou blokovou pokutou na místě rovnou zapomeňte. Přestupek se automaticky posílá do správního řízení, kde se finanční postih pohybuje v rozmezí od sedmi tisíc do pětadvaceti tisíc korun, k čemuž úředníci přidají zákaz řízení na čtyři až šest měsíců.

Body sice za tento prohřešek v kartě řidiče nepřibudou, ale ztráta řidičského průkazu na půl roku a tučná pokuta bolí i tak dost. Dokazování celého prohřešku navíc usnadňuje moderní technika i samotný postup kontroly.

Iluse, že čidlo schované za maskou chladiče nikdo neobjeví, je vcelku naivní. Dnešní radary a laserové pistole si s rušením umí poradit. Když se policista pokusí změřit auto s aktivním antilaserem, přístroj mu okamžitě ohlásí specifický chybový kód signalizující vnější rušení.

Hlídka v tu ránu ví, na čem je, a auto okamžitě odstaví na krajnici. Následuje prohlídka přední části vozu, kde policisté pátrají po neoriginálních senzorech, podezřelých kabelech nebo schovaných vypínačích v interiéru. Pokud takovou neschválenou techniku najdou, vše si vyfotí, sepíšou protokol a případ putuje na stůl úředníkům.

Samo o sobě podezření z chybového hlášení radaru samozřejmě k pokutě nestačí. Klíčová je až fyzická přítomnost zakázané krabičky.

Věc se zpravidla řeší až následnou kontrolou vozidla, dokumentací zařízení a správním řízením. Právě tam se na základě zajištěných důkazů a odborného posouzení rozhoduje, zda nalezený přístroj skutečně sloužil k ovlivňování policejní techniky.

Pokud vyrážíte za hranice, doporučujeme nechat doma jakékoliv pomocníky. Většina evropských zemí je totiž k podobným zařízením extrémně netolerantní a tvrdě postihuje i to, co u nás bez problémů prochází.

Například v Německu platí podle autoklubu ADAC zákaz nejen pro klasické krabičky, ale dokonce i pro obyčejné aplikace v mobilním telefonu, které na měřené úseky upozorňují za jízdy. Za porušení hrozí pokuta pětasedmdesát eur a jeden bod do tamního registru.



Rakousko zachází ještě dál. Tamní autoklub ÖAMTC důrazně varuje před pokutami, které se za nelegální používání radarových detektorů a rušiček mohou vyšplhat až k hranici deseti tisíc eur, což je v přepočtu přes čtvrt milionu korun.

Ve Francii začínají pokuty na patnácti stech eurech. Tamní policisté mají navíc právo zakázanou elektroniku zabavit, a u pevných montáží mohou dokonce dočasně zajistit celé auto. Nejjistější obranou proti pokutám v celé Evropě tak zůstává prosté dodržování předepsaných limitů.