Test Mini Cabrio: Dostupná jízda s nebem nad hlavou, navíc náramně stylová

Značka Mini stále vyrábí auta, které stále ladí s její pověstí výrobce zábavných stylových vozů. Jedním z nich je kabriolet odvozený od klasického hatchbacku Cooper. Zákazníky může zaujmout cenovkou, jelikož jde o nejlevnější kabriolet dostupný na trhu a třeba také třeba teoreticky čtyřmístným interiérem. I když také designéři britské automobilky přicházejí při tvorbě nových generací Mini Cooper s novými řešeními, vždy tento model zůstává mezi ostatní automobilovou produkcí jasně rozpoznatelný. Samozřejmě díky typickým kulatým předním světlům, velké masce chladiče, svisle orientovaným zadním svítilnám a velmi krátkým převisům karosérie před předními a za zadními koly. To samozřejmě platí jak o klasickém hatchbacku, tak i verzi Cabrio, kterou jsem měl k dispozici na týdenní test.

V interiéru pak je dominantou centrální displej ve tvaru obřího kruhu. O jeho praktičnosti lze sice s úspěchem pochybovat, ale k Mini to zkrátka patří.

I tento prvek a jeho některé grafiky můžete spatřit při prohlížení naší komentované fotogalerie

Ke specialitám Mini patří také odlišný způsob startování. Místo dnes obvyklého tlačítka je tu páčka, kterou se otáčí do strany. Podobně jako dříve klíčkem ve spínací skříňce. Specifické je také umístění tohoto prvku – uprostřed palubní desky na místě, kde obvykle bývají ovladače klimatizace.

Ta se v Mini bohužel nastavuje pohybem prstu po displeji. Naštěstí kvůli sledování aktuální rychlosti nemusí pořád řidič natáčet hlavu doprava. Za volantem se totiž nachází falešný head-up displej ve formě plastového štítku, na kterém se patřičné údaje zobrazují.

Testoval jsem nejsilnější dostupnou verzi John Cooper Works v níž řidič může využít dvoulitrový přeplňovaný zážehový agregát naladěný na výkon 231 koní. Působí výhradně na přední kola.

Jak jsem vyzkoušel, je to tak akorát na příjemné rychlé svezení na zajímavých silnicích. Kdo touží po opravdových sportovních zážitcích, ten by měl raději sáhnout po verzi s pevnou střechou, která má v úpravě JWC (John Cooper Works) až 300 koní.



Kdo se naopak chce jen pohodově projíždět krajinou se staženou střechou, ten si může pořídit verzi se 163, případně s 204 koňmi pod kapotou. Na rozdíl od hatchbacku s ocelovou střechou není Mini Cooper Cabrio momentálně k mání čistě elektrickým pohonem.

A propos střecha. Ta je plátěná a stahuje se elektricky. Jde to ve dvou krocích. Nejprve se po stisknutí tlačítka odkryje část nad hlavou předních cestujících a vytvoří se tak fakticky jakési střešní okno, po malé odmlce pak stahování může pokračovat. Celý proces trvá osmnáct sekund. Jde to i během pomalé jízdy.

S praktičností na tom ani hatchbacky a tím méně kabriolety Mini nebyly nikdy moc dobře. Zadní sedačky sice tento vůz má, ale pokud vpředu sedí alespoň průměrně velcí lidé, tak už těm vzadu zbývá pro kolena jen velmi malý nebo skoro žádný prostor.

Kufr je také spíše symbolický. Když je střecha nahoře, tak lze dovnitř naložit 215 litrů, když ji stáhnete, tak už jen 160 litrů. Stačí to tak na dvě cestovní tašky. Naštěstí lze opěradla zadních sedaček složit a pak už je přepravní kapacita pochopitelně větší.

Vpředu se ale cestuje dobře. Kupodivu se pod střechu vešel i kolega, který měří lehce přes dva metry. Výhled ven je ale horší. Jak přes horní rám čelního skla, tak i přes boční sloupky.

dyž střechu stáhnete, tak vám kolem proudící vzduch nebude vadit zhruba do tempa 100 – 110 kilometrů v hodině. Jízda na hranici tuzemského dálničního limitu už je s otevřeným nebem nad hlavou docela nepříjemná.

Podvozky ve vozech Mini vždy patřily k nejtvrdším na trhu. Platí to i teď, i když nepohodlný mi občas přišel jen na městské dlažbě nebo na nerovných vozovkách při pomalém tempu. Pokud se dostanete za město a můžete trošku zrychlit, tak už auto působí slušně plavně. Navíc je skvělé, jak přesné je řízení, jak rychle, v pravých okamžicích a bez škubání řadí sedmistupňový automat, a jak účinek brzd roste úměrně s mírou sešlápnutí pedálu. Prostě řidičovo potěšení...

Spotřeba příliš nepřevyšuje úroveň obdobně velkých a výkonných malých aut s normální střechou. V průměru můžete počítat s cca sedmi litry. Samozřejmě rychlé tempo při stažené střeše znamená nárůst nad osm litrů.

• Karosérie: třídveřový čtyřmístný kabriolet
• Motory/Spotřeba: Zážehový přeplňovaný čtyřválec 2,0/163-231koní – 6,5-7,1 litru na sto kilometrů
• Převodovka: sedmistupňová automatická
• Vnější rozměry: 3879 x 1744 x1431 mm
• Rozvor: 2495 mm
• Zavazadlový prostor: 215l
• Max. rychlost: 220-245 km/hod
• Zrychlení 6,4 – 8,2 s
• Ceny: od 759 200 Kč