Letní čas jako skryté riziko: únava za volantem zvyšuje nehodovost

Změna na letní čas, která letos připadá na noc z 28. na 29. března, přináší kromě delších večerů i riziko pro motoristy, a sice únavu za volantem. Právě ta se v prvních dnech po posunu hodin podepisuje na bezpečnosti silničního provozu. Studie i statistiky z Česka a zahraničí potvrzují nárůst dopravních nehod, horší reakce řidičů a vyšší riziko kolizí, zejména na začátku týdne. Jak velký vliv má nedostatek spánku na řízení a proč byste měli po změně času sundat nohu z plynu? V noci ze soboty 28. března na neděli 29. března začne v Česku platit letní čas. Ve dvě hodiny ráno se ručičky hodin posunou o 60 minut dopředu, den tedy bude o hodinu kratší. A méně času na spánek má vliv na chování řidičů. V prvních dnech po změně totiž stoupá počet dopravních nehod.

Negativní dopad na chování motoristů po změně ze zimního na letní čas odhaluje i řada studií. Tým italských vědců z Padovské univerzity provedl experiment na simulátoru řízení. Osmnáct řidičů absolvovalo dva padesátiminutové testy na virtuální dálnici, přičemž jedna z jízd byla v týdnu po zavedení letního času.

„Výsledky ukázaly v obou studiích značný nárůst úrovně únavy během řízení, ale s výrazně horším výkonem ve studii po zavedení letního času, což se projevilo zhoršením bočního ovládání vozidla a častějším zavíráním víček. Účastníci však zřejmě nebyli schopni vnímat tento pokles bdělosti, což jim s největší pravděpodobností bránilo v zavedení strategií pro zvládání únavy,“ uvedli vědci v dopravním výzkumu.

Únava a nevyspalost mají přitom vliv na celkové chování lidí za volantem a jejich včasnou reakci. „Vliv přechodu na letní čas na únavu řidičů je srovnatelný například s vlivem spojeným s řízením s koncentrací alkoholu v krvi 0,5 promile,“ přiblížili italští výzkumníci.

Kritický bývá na silnicích týden po změně času. Podle amerického Národního úřadu pro bezpečnost silničního provozu (NHTSA), který analyzoval data nehodovosti za posledních 21 let, vzrostl počet smrtelných nehod o sedm procent v porovnání s průměrem. Podobný trend potvrzují i další data třeba z Kanady či Británie. Negativní dopad na řidiče potvrzuje i Akademie věd ČR.

„Po změně času byly pozorovány negativní dopady v podobě zvýšené nehodovosti nebo většího počtu úrazů, což zcela jistě souvisí s tím, že člověk vstává v době, kdy na to jeho vnitřní hodiny i jeho fyziologické procesy ještě nejsou připraveny,“ sdělila Alena Sumová z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR.

Nejvíce rizikové z pohledu bezpečnosti je pondělí. „Na začátku týdne po změně času se na silnicích potkává množství nedospalých, podrážděných lidí, jejichž schopnost vzájemné tolerance klesá. To je velmi nebezpečná kombinace. Stačí malá chyba, chvilka nepozornosti nebo pozdější reakce a běžná dopravní situace se může během vteřiny změnit v tragédii,“ upozornil expert na bezpečnost v dopravě z Platformy Vize 0 Roman Budský.

Zvýšené riziko se týká prakticky všech účastníků silničního provozu, některé skupiny jsou však ohrožené víc. Patří mezi ně zejména mladí řidiči do 25 let, senioři, lidé pracující na směny a také ti, kteří za volantem tráví dlouhé hodiny.

Jedná se například o profesionální řidiče, obchodní zástupce nebo lidi pravidelně dojíždějící na delší vzdálenosti za prací. „Únava se u nich může projevit nesoustředěností, horším odhadem situace, zpomalenými reakcemi, ale také třeba zbytečně impulzivním jednáním,“ popsal Budský.

Zvýšenou nehodovost potvrzují i pojišťovny. Podle jejich dat vzrůstá počet karambolů až o pětinu. Kromě toho narůstají kvůli „tmavším“ ránům střety se zvěří. „V týdnu po změně času nám klienti hlásí o cca 15 procent více střetů se zvěří než v běžné dny,“ podotkl mluvčí pojišťovny Kooperativa Milan Káňa.

Snížit riziko mohou sami řidiči. „Na cesty je dobré vyrazit s dostatečnou časovou rezervou, sledovat dopravní zpravodajství, zapnout navigaci a jet klidným tempem. Zkrátka nepospíchat, sundat nohu z plynu,“ zmínil několikrát mluvčí Ústředního automotoklubu Igor Sirota.