Vojtěch Dyk vyměnil elektroniku za padesátiletou legendu. První jízda skončila kouřem na D1

Zpěvák a herec Vojtěch Dyk má slabost pro klasické automobily. Místo moderního sportovního vozu plného elektroniky si před lety pořídil legendu z roku 1974. Vůz mu učaroval natolik, že mu odpustil i jednu pořádně nepříjemnou příhodu. Hned při první cestě na koncert do Bratislavy ho totiž nechal stát na dálnici D1. Zatímco některé celebrity dávají přednost nejnovějším modelům luxusních značek, Vojtěch Dyk se vydal trochu jinou cestou. Zpěvák, herec a milovník hudby si oblíbil automobily, ve kterých hlavní roli nehrají dotykové displeje, asistenční systémy ani nejmodernější technologie. Důležitější je pro něj samotný zážitek z jízdy.
Zpěvák v minulosti vlastnil Saab 900 Cabrio. Když se ale rozhodoval, čím stárnoucí švédský kabriolet nahradí, do jeho výběru výrazně zasáhl kolega a kamarád Matěj Ruppert. Ten ho jednoho dne vyzvedl na koncert svým starším Jaguarem. Dykovi se zalíbila vůně interiéru, atmosféra klasického automobilu i jeho charakter. A to přesto, že vůz podle jeho vyprávění potřeboval přibližně půl hodiny, než se ho podařilo nastartovat. Právě tento zážitek ho přesvědčil, že podobné auto musí mít také. Nakonec si pořídil jeden z nejkrásnějších britských sportovních automobilů všech dob – Jaguar E-Type Cabrio.
Dykův Jaguar pochází z roku 1974 a patří k závěrečné třetí generaci slavného modelu E-Type. O pohon se stará atmosférický dvanáctiválcový motor o objemu 5 343 cm³. Podle dobových údajů Jaguaru dosahoval výkonu přibližně 272 koní, přičemž přesná hodnota se lišila podle trhu a metodiky měření. V případě zpěvákova automobilu je motor spojený s manuální převodovkou, která ještě více umocňuje klasický charakter celého vozu. Jaguar E-Type třetí série nebyl pouze krásným automobilem na víkendové projížďky. Na svou dobu nabízel skutečně působivé dynamické vlastnosti. Podle historických údajů výrobce dokázal s manuální převodovkou zrychlit z nuly na 97 km/h přibližně za 6,4 sekundy a dosáhnout maximální rychlosti kolem 235 km/h. Takové parametry představovaly na začátku sedmdesátých let výkony, kterými se mohly pochlubit jen skutečně rychlé sportovní automobily. Dyk si však u vozu pochvaluje jeho analogový charakter, manuální řazení a skutečnost, že za volantem není odtržený od samotného řízení množstvím moderních elektronických systémů.
Vlastnit více než padesát let staré britské sportovní auto však neznamená jen radost z jízdy. Dyk se o tom přesvědčil hned při své první delší cestě. S Jaguarem se vydal na koncert do Bratislavy. Jenže místo bezproblémové jízdy po dálnici ho čekala neplánovaná zastávka u Jihlavy. Na automobilu se utrhl řemen a z motorového prostoru se začalo kouřit. Elegantní veterán tak zůstal stát na dálnici D1. Zpěvák tehdy s humorem vyprávěl, že se za jeho Jaguarem lidé běžně otáčejí. Tentokrát ale přitahoval mimořádnou pozornost právě kvůli poruše.
Příběh Jaguaru E-Type se začal psát v březnu 1961, kdy britská automobilka představila nový sportovní model na ženevském autosalonu. Automobil okamžitě zaujal dlouhou přední kapotou, nízkou karoserií, elegantními proporcemi a výkonnými motory. Z původně sportovního vozu se postupně stala jedna z největších ikon britského automobilového průmyslu. První generace využívala řadové šestiválce, zatímco závěrečná třetí série, vyráběná v letech 1971 až 1974, přinesla zásadní technickou změnu. Pod dlouhou kapotu se nastěhoval pětilitrový dvanáctiválec, jehož objem byl nakonec zvětšen na 5,3 litru. Motor nabízel vysoký výkon, kultivovaný chod a charakteristický zvuk, který je s velkými motory V12 neodmyslitelně spojen. Třetí generace dostala také širší blatníky, upravenou masku chladiče a prodloužený rozvor. Nabízela se jako otevřený dvoumístný roadster nebo kupé 2+2. Výroba modelu E-Type skončila v červnu 1974. Posledních padesát vyrobených exemplářů tvořila zvláštní rozlučková série. Zajímavostí je, že úplně poslední automobil opustil výrobní linku 12. června 1974 a automobilka Jaguar si jej ponechala do své historické sbírky. Právě do tohoto posledního výrobního roku patří také Dykův dvanáctiválcový kabriolet.
Jaguar E-Type patří mezi vyhledávané historické sportovní automobily a dobře zachovalé exempláře mohou stát několik milionů korun. Záleží ovšem na konkrétní generaci, karosářské variantě, originalitě, technickém stavu a kvalitě případné renovace. Zvlášť ceněné bývají rané šestiválcové roadstery první série, ale své zájemce mají také pozdější dvanáctiválcové verze. Podle databáze historických automobilů Classic.com dosahuje současná orientační tržní hodnota Jaguaru E-Type Series 3 Roadster přibližně 75 tisíc dolarů. To znamená, že zájemce o podobný vůz musí zpravidla počítat s investicí v řádu milionů korun. Počítat je potřeba s vysokou spotřebou paliva, náročnější údržbou i případnými opravami, které vyžadují odborné znalosti a dostupnost specifických náhradních dílů.