Zastávka, která bolí: Boty na břehu Dunaje připomínají zlo války a genocidy

Na břehu Dunaje v Budapešti leží šedesát párů kovových bot. Nenápadný, ale mrazivě silný památník připomíná jednu z nejtemnějších kapitol maďarských dějin, kdy se na samém konci druhé světové války vraždilo přímo u řeky. Místo, které dnes míjejí turisté i řidiči na cestách městem, nutí zpomalit a na chvíli se zastavit. Hlavní město Maďarska je 9. největší město Evropské unie. Z Prahy přímo k památníku Boty na břehu Dunaje vede trasa dlouhá 528 kilometrů. Podle webu Mapy.cz bude cesta za ideálních podmínek trvat pět hodin a 18 minut. Cesta vede přes Brno a Bratislavu do Budapeště.



Píší se 40. léta 20. století, svět je decimován II. světovou válkou. Nevyhnula se ani Maďarsku. Na konci října roku 1944 se vlády ujímá hnutí Šípových křížů, které po vzoru nacistického Německa rozhodně nemá daleko k vyvražďování nevinných. Právě to připomíná památník Boty na břehu Dunaje, v maďarštině Cipők a Duna-parton.

Památník na břehu řeky před Kossuthovým náměstím tvoří šedesát párů dobové obuvi odlité z kovu. V roce 2005 ho vyrobili filmař Can Togay a sochař Gyula Pauer. Na třech místech památníku jsou litinové plakety - v maďarštině, angličtině a hebrejštině - s nápisem: Zřízeno na památku obětí zastřelených u Dunaje militantním hnutím šípových křížů.

„V roce 2017 byly Boty na břehu Dunaje v soutěži architektonického časopisu Architectural Digest vybrány jako druhá nejlepší veřejná socha na světě,“ uvedl turistický web We love Budapest.

Krajně pravicové maďarské ultranacionalistické uskupení Šípových křížů vedená Ferencem Szálasim byla u moci sotva půl roku - od 15. října 1944 do 28. března 1945. Přesto svým konáním stihla připravit o život desítky tisíc civilistů, zejména pak Židů a Romů. K masakrům docházelo i právě na břehu Dunaje.

„Oběti byly přinuceny, aby si před vraždou zuly boty, protože jejich boty mohly být dále prodány jako ceněné zboží,“ popsal specializovaný web Holocaust Educational Trust.

Když tedy zastřelení bezvládně padli do Dunaje, který jejich těla odnesl dále po proudu, členové jednotek smrti boty posbírali, aby je mohli zpeněžit či výhodně směnit.

Místo dodnes vyvolává hodně emocí, jak je alespoň patrné z google recenzí. „Tak tohle místo vás dostane. Emoce tu jsou hodně cítit. Postůjte a vzpomeňte na ty lidi,“ napsala například Marcela Suchá.



„Pro mě určitě hodně emotivní místo. Chtěla jsem ho navštívit a připomenout si tu hrůzu, která se stala…,“ napsala zase Hana Šotkovská. „Silné, působivé až mrazivé místo,“ míní René Zavadil.

Místo se i přes svou dramatickou minulost nevyhnulo do jisté míry znesvěcení.

Například internetová encyklopedie Wikipedie připomíná minimálně dva takovéto skutky. Nejprve krádež několika párů bot v roce 2013. Dále velké pohoršení pak před třemi lety vyvolalo chování turistů, kteří se do bot nazuli a pózovali s nimi před objektivy fotoaparátů.