Jak se řadí na motorkách: Asistované řazení zažívá vzestup, přináší více pohodlí

Pomineme-li skútry s variátorem, je řazení na motorkách dlouho standardizováno. Na levé ruce máme spojku, na levé noze potom páčku řazení, kterou „cvakáme“ nahoru a dolů, čímž měníme rychlostní stupně sekvenční převodovky, ovládané řadicím válečkem. V poslední době se však dere do popředí hned několik způsobů, jak ovládání spojky a řazení na motocyklech zjednodušit, případně zcela eliminovat. Pojďme se na na tyto nové způsoby řazení rychlostí na motorkách podívat blíže. Není to dlouho, co jsme zde psali o tom, jak automatické převodovky v automobilovém průmyslu válcují ty manuální. To se ve světě motocyklů neděje, a ještě dlouho se to ani dít nebude. Přesto už nelze říci, že se na všech motorkách řadí stejně, a samozřejmě platí, že čím modernější stroje s důrazem na pokročilou techniku, tím více se „do jisté míry automatizované“ způsoby řazení objevují. Pojďme se ovšem podívat podrobněji na konkrétní varianty a mechanismy



V případě rychlořazení (anglicky quickshifter) nejde v žádném smyslu slova o automatické řazení, jízdu na motorce ale přesto umí zjednodušit. Jde o systém, který se zrodil pro rychlé ježdění a honbu za nejlepším časem na okruhu, postupně se však dostal i do celkem běžných strojů – v současné době je mnoho motocyklů vybaveno rychlořazením z výroby, případně jej lze dokoupit coby příslušenství.

Jde o systém, který při řazení další rychlosti pod plynem na krátkou chvíli vypíná zapalování, aby se motor ocitl vůči pohonnému řetězci v nulovém tahu, a přeřazení tak bylo stejně hladké (a někdy paradoxně hladší) než s vymáčknutím spojky. U moderních motocyklů pak najdeme takzvané oboustranné rychlořazení, které pro stejný efekt přidá přesný meziplyn při podřazování. Pointa je v tom, že s rychlořazením nemusíme ani vymačkávat spojku, ani pouštět plyn, stačí jen bezpracně cvakat rychlosti na jednu i druhou stranu.



K výše zmíněnému rychlořazení, kde spojku nadále ovládá jezdec, lze přidat spojku samočinnou, takže na jezdci zbyde už jen samotné řazení špičkou nohy. Tato koncepce byla donedávna využívaná spíše vzácně a většinou se jednalo o spojku ovládanou odstředivou silou (například spojka SCS u MV Agusty). Nicméně vyšší popularity by mohla nabýt Honda, která předloni představila E-Clutch. Jde o elektronicky ovládanou spojku, která se postará o všechny potřeby, a jezdci navíc zůstala klasická páčka u levého řídítka, pomocí které může kdykoliv převzít otěže a používat spojku sám.

Aktuálně však Honda nabízí E-Clutch pouze pro modely se čtyřválcem o objemu 650 a je otázkou, zda se chystá novinku nabídnout i pro další modely. Mohla by totiž lézt do zelí sama sobě – ale o tom za chvilku.

Zdá se, že právě skrze automatizované převodovky vede cesta v nadcházejících letech. V průběhu jednoho podzimu představily svoje převodovky značky BMW, KTM a Yamaha. Ve všech případech se jedná o principiálně stejné řešení, kdy má motocykl klasickou převodovku s jednoduchou spojkou, ale jak spojku, tak řadicí váleček, ovládají elektronikou řízené servomotory. Motorka tím pádem sama ovládá spojku a sama řadí, případně je možné přepnout na ruční z řazení – z řídítek, nebo v případě BMW i klasickou řadicí páčkou u stupačky, která je však pouze elektronickým spínačem.

Právě v klasických převodovkách ovládaných elektronikou zcela patrně spatřují budoucnost výrobci motocyklů a je otázkou času, kolik podobných systémů uvidíme od dalších značek.



Zatímco automatizovaná převodovka je původně standardní manuální převodovka, jen elektronicky řízená, automatická převodovka je od prvopočátku konstruovaná jako samočinná. V motocyklech nalezneme v současné době jen jedinou takovou, a jde o dvouspojkovou skříň DCT od Hondy. Japonský výrobce svou plně automatickou převodovku představil již v roce 2011 a v současnosti ji lze objednat do několika různých modelů. A všude kde se nabízí je prodejně populárnější než klasické manuální řazení.

Je nicméně velkou otázkou, zda se vůbec kdy dočkáme plně automatické převodovky jiného výrobce. Honda svým počinem na dlouho utekla veškeré konkurenci a jak se zdá, zbytek výrobců se vydává mechanicky jednodušší (ale i hmotnostně lehčí) cestou automatizace klasických převodovek.