Zalogowanie
Imię użytkownika / e-mail
Hasło
Registracja
Napisz recenzję na mój samochód  +Vložit inzerát

Smrduté Wartburgy přestali vyrábět před 35 lety. Krásné nebyly ani při premiéře

Nasz temat
Radek Pecák | 27.08.2023
dalších 12 fotek
Design Wartburgů 353 byl především účelný | foto: Radek Pecák
Jedno se Wartburgům řady 353 musí přiznat. Byly prostorné a nerezly...
Zatímco Wartburgy řady 311/312 nepostrádaly jistou dávku elegance a zejména některé karosářské varianty se dají nepochybně pokládat za designově zdařilé, jejich následovník už byl vymyšlen především účelně.

Historie Wartburgů 353 se začala psát na sklonku první poloviny šedesátých let minulého století. To soudruzi zasedající ve vedení východoněmecké komunistické strany rozhodli o tom, že je třeba motoristům v této zemi dát k dispozici nový typ vozu.

Na to, jak tento východoněmecký automobil vypadal v průběhu času, se můžete podívat do naší fotogalerie.

Tím se stal Wartburg 353, který už se veřejnosti nabízel pouze ve dvou provedeních - sedan a kombi (Tourist).

Kvůli němu podstoupila továrna umístěná ve městě Eisenach poměrně rozsáhlou modernizaci. Dokonce se přitom spolupracovalo se západoevropskými firmami. Například proměnu karosárny a motorárny měl na starost francouzský Renault, lakovnu vybavila západoněmecká firma Dürr. Sice se technologii nepodařilo spustit hned na počátku sériové výroby v roce 1966, ale Wartburgy vyráběné od roku 1967 již byly chráněny před korozí namáčením karosérie do kataforézní lázně.

Na to, jak probíhala renovace jednoho exempláře vozu se můžete podívat na videu:

Rozdílů v technice byla celá řada. Podvozek byl modernizovanou verzí z řad 311/312 s tím, že kola byla nezávisle zavěšena a odpružena vinutými pružinami. Nad ním byla zcela nová karosérie s poměrně velkorysým prosklením. Praktické bylo to, že blatníky byly ke karosérii přišroubovány, tudíž se daly třeba po menší nehodě snadno vyměnit.

Rozvor náprav činil, stejně jako u předchůdce, 2450 milimetrů. Sedan byl dlouhý 4250 milimetrů, šířka dosahovala 1594 a výška 1420 milimetrů. Kufr byl vzhledem k délce opravdu prostorný - pojal 520 litrů.

Litrový tříválec se postupně měnil
Pod přední kapotou byl podélně uložený tříválcový litrový dvoutaktní motor s maximálním výkonem 45 koňských sil. Spaloval směs benzínu a oleje v poměru 1:33. Auto bylo schopno vyvinout maximální rychlost 125 kilometrů v hodině a spotřeba se zpravidla pohybovala mezi devíti a desíti litry na sto kilometrů.

První verze vozu měla vpředu i vzadu bubnové jednookruhové brzdy. První fáze modernizace proběhla již v roce 1967, kdy se do výroby dostala synchronizovaná čtyřstupňová převodovka (řazení bylo pákou pod volantem. Na podzim téhož roku se začalo nabízet také provedení Tourist s kombi karosérií. Vzhledem k většímu užitečnému zatížení 450 kilogramů byly vzadu namontované zesílené pružiny. V tomto autě se daly převážet i hodně velké předměty. Například ložná plocha po sklopení zadního opěradla dosáhla délky 191 centimetrů a šířky 130 centimetrů. Celková přepravní kapacita vozu při obsazení dvěma lidmi byla 1800 litrů. Pod ložnou plochu se ještě dalo umístit rezervní kolo.

Další modernizace nastala v roce 1969. Ta se týkala pohonné jednotky. Konstrukčně se stále jednalo o litrový dvoudobý tříválec se zdvihovým objemem 992 cm3, ale byl notně upravený. Třeba blok i kliková skříň byly zesíleny, na novou klikovou hřídel se přidaly vyvažovací kotouče, úprav doznalo sání a karburátor. Výkon pak stoupl na rovných 50 koní. Maximální rychlost se zvýšila na 130 kilometrů v hodině a doba potřebná na zrychlení 0-100 kilometrů v hodině zkrátila na 21 sekund.

Vylepšení z roku 1971 se už mírně dotkla také vzhledu. Vozy získaly nové kliky a disky kol. Rovněž gumové ochranné prvky na nárazníky. V útrobách se zlepšila elektroinstalace, vyměnila hlava válců a třeba i žárovky v blinkrech mohly svítit silněji.

Vizáž se změnila až po dvou desetiletích
A po dalších čtyřech letech už soudruzi v NDR pocítili nutnost oznámit další modernizaci vozu i změnou označení. Za číslo 353 přibylo W. To je výraz Weiterentwicklung (další vývoj). Zvenku se změny pocítit nedaly, ale technika se skutečně zlepšila. Třeba vpředu už byly od roku 1975 kotoučové brzdy, místo dynama pracoval alternátor a před řidičem se nacházela nová palubní deska.

V takové podobě se pak Wartburgy 353 vyráběly následujících deset let. V mezidobí (v roce 1983 ale narostl počet karosářských verzí na tři - novinkou byl pick-up). 

Poslední modernizace Wartburgů 353 nastala v roce 1985. Na příď se dostala nová maska lakovaná v barvě zbytku vozu a nové, užší světlomety. Také zadní čelo bylo jiné a na něm větší sdružená světla. Uvnitř došlo k úpravě palubní desky a na sedačky se dostaly hlavové opěrky.

Produkce sedanů s dvoudobým tříválcem skončila na začátku podzimu roku 1988, kombi pak vydrželo na výrobních linkách ještě několik dalších měsíců. Následující krátké období pak patřilo čtyřtaktním Wartburgům, ale to už byla opravdu labutí píseň této značky.

Podle údajů uvedených v knize Auta východního bloku autora Jana Tučka se v letech 1966 až 1989 vyrobilo 1 225 000 vozů s typovým označením Wartburg 353/353 W.
Ocena artykułu
3.8 z 5 (76%)
Oceniano: 6x
Ještě jste nehodnotil/a
Tagy
Dyskusja
do artykułu nie ma żadynch dyskusji
dodać wystąpienie do danej dyskusji
Nejčtenější články předchozích 7 dnů