Kolik si vydělá benzínka na natankování jedné nádrže? Odpověď Čechy zaskočila

Pohled na účtenku po natankování plné nádrže dokáže zkazit den nejednomu řidiči. Většina lidí při placení dvou tisíc korun přemýšlí nad tím, kolik peněz vlastně zůstane majiteli čerpací stanice za samotný prodej. Řidiči často žijí v představě ohromných zisků a naditých peněženek pumpařů. Realita u běžných prodejců je ovšem úplně jiná a přesná čísla zaskočí i velmi zkušené motoristy. Při pohledu na svítící totem s vysokými cenovkami se snadno vytvoří dojem obrovského byznysu. Sám občas u stojanu uvažuji nad tím, komu vlastně posílám své peníze z platební karty.

Skutečnost je ale mnohem složitější a velká část částky odjíždí rovnou do státní kasy. Cena na stojanu se totiž skládá z mnoha různých položek. Na začátku stojí samotná nákupní cena ropy a velké výdaje na její složité zpracování v rafinérii. Z této položky prodejce nevidí ani korunu.

Následuje spotřební daň a samozřejmě daň z přidané hodnoty. Jak uvádí oficiální portál Finfo ve škole, samotná spotřební daň u bezolovnatého benzinu dělá přes dvanáct korun na každý litr.

K těmto částkám se navíc přičítá ještě jednadvacet procent z celkové ceny. Stát si tak z každého tankování bere vůbec největší podíl.

Téma kolem paliv a pravidel na stanicích budí mezi řidiči vždy obrovské vášně. Redakce TipCars už před časem psala o podobné problematice. Konkrétně jsme detailně rozebrali zákaz natankovat si auto vlastní rukou a hrozící pokuty.



Nyní se ale podíváme na přesná čísla zisku a reálné částky z prodeje. Skutečná marže prodejců je totiž velkým překvapením. Vládní monitoring ukázal před nedávnem překvapivá data ohledně koncových cen. Cílem tohoto přísného sledování bylo zabránit neúměrnému navyšování částek při růstu nákladů.

Jak uvádí Ministerstvo financí ČR ve své zprávě, běžná marže u mnoha stanic se podle monitoringu pohybovala výrazně níž.

Podle zjištění kontrolorů se běžná hrubá marže u benzinu pohybovala jen kolem dvou a půl koruny na litr. Pojďme si to tedy spočítat na běžné padesátilitrové nádrži průměrného rodinného vozu.

Při marži pouhé dvě koruny a padesát haléřů vychází hrubý zisk čerpací stanice na zhruba sto pětadvacet korun. To ale ani zdaleka nejsou čisté peníze přímo do kapsy majitele konkrétní pumpy.

Hrubá marže slouží v první řadě k zaplacení veškerého nákladného provozu. Majitel z ní hradí mzdy zaměstnanců, nájem pozemku, drahou elektřinu a také nemalé poplatky bance za transakce kartou.

Každá platba terminálem znamená, že si banka ukrojí svá procenta z celkové částky. Pumpař tak odvádí poplatky z ceny už nafouknuté o zmíněné státní daně. Velké peníze spolykají i pravidelné revize a nutná údržba složitých technologií. Marže slouží k pokrytí všech nákladů, čistý zisk je ve výsledku mnohem nižší.

Do fixních nákladů spadá rovněž samotná doprava paliva z obřího terminálu na konkrétní stanici. Těžké cisterny polykají litry nafty a platí mýtné. Všechny tyto aspekty se do finálního účtu logicky propisují.

Dražší paliva navíc majitelům pump automaticky nepřinášejí větší a snadnější výdělek. Spíše jim jen neúměrně zvyšují celkový obrat a obrovský tlak na hotovost. Za tu se totiž nakupují nové zásoby do podzemních tanků.

Za přečtení určitě stojí i náš další článek, kde jsme nedávno rozebrali, jak Češi vyzráli na systém a šetří při tankování tisíce měsíčně. Úleva rodinným rozpočtům se v dnešní době hodí každému.

Řidiči se často zlobí a poukazují na domnělé tajné dohody provozovatelů. Vadí jim především situace, kdy dvě pumpy naproti sobě mívají naprosto stejné sumy na panelech. Český Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ovšem vysvětluje, že trh s palivy je velmi transparentní. Majitelé si zkrátka jen úzkostlivě hlídají svou přímou konkurenci a na změny dokážou bleskově reagovat.

To, že dvě benzínky v okolí svítí podobnou cenou, automaticky neznamená tajnou dohodu, dodává úřad ve svém podrobném hodnocení situace na českém trhu.



Na vysoce konkurenčním trhu zkrátka nikdo nechce zůstat výrazně dražší než soused odnaproti. Zákazník by okamžitě přejel o sto metrů dál a prodejce by ihned přišel o denní tržby. Rychlá reakce tak bývá otázkou pouhého přežití firmy.

Podobný trend potvrzují také nejnovější data z Ameriky. Známá asociace NACS dlouhodobě upozorňuje, že benzin funguje na trhu spíše jako lákadlo na motoristy. Po odečtení obrovských provozních nákladů zůstávají z každého prodaného litru pouhé zlomky korun. Skutečný zisk se v dnešní době tvoří úplně někde jinde.

Čerpací stanice dnes fungují z velké části jako rychlé restaurace a obchody s čerstvými potravinami. Hlavní příjem tvoří prodej kvalitní kávy, teplých hotdogů, křupavých baget a dalšího doplňkového sortimentu.

Řidič si k plné nádrži koupí oblíbenou kávu a sendvič. Majitel pumpy přitom vydělá mnohem více peněz na tomto jídle než na samotném palivu.

Jde o velmi chytrý a fungující obchodní model dálničních i městských stanic napříč celým světem. Evropský trh se v tomto ohledu od toho amerického už téměř v ničem neliší.

Ušetřit peníze kolem aut lze naštěstí i jinak. Za pozornost stojí například náš dřívější text o tom, že stará česká auta nečekaně narostla na hodnotě o stovky procent. Možná vám právě takový poklad nečinně stojí doma v garáži.

Až příště zaplatíte za plnou nádrž zmíněné dva tisíce korun, vzpomeňte si na tato oficiální čísla a statistiky. Obsluha za pokladnou z vaší transakce žádné bohatství z paliva neuvidí.