Víte, že je poplatek za rádio v autě? Kdo nezaplatí, může schytat pokutu 5 tisíc

Provoz vozidla dnes představuje nemalou finanční zátěž, přičemž výdaje za palivo nebo pojištění jsou jen pomyslnou špičkou ledovce. Mnozí motoristé ovšem netuší, že existuje také poplatek za rádio v autě, na který pamatuje i zákon. Za nedodržení přesně stanovených pravidel navíc hrozí pokuta v řádech tisíců korun. Pravidelné platby za auto tvoří podstatnou část rodinných i firemních rozpočtů. Lidé běžně hradí dálniční známky, pojištění nebo pravidelný servis, přičemž tyto výdaje berou jako naprostou samozřejmost.

Méně známou položkou je ovšem úhrada za poslech hudby a zpráv během jízdy. Klasický rozhlasový přijímač na palubní desce totiž spadá do kategorie zařízení, na která se vztahují koncesionářské poplatky.

Spousta řidičů při zjištění této informace znejistí, obzvláště s ohledem na možné sankce. Dobrou zprávou ale je, že běžných fyzických osob se další zbytečné papírování a extra platby netýkají.



Zákon je v tomto ohledu poměrně shovívavý a domácnost hradí vždy jen jednu částku bez ohledu na celkový počet přístrojů. Přijímač zabudovaný v osobním autě se tak automaticky schová pod běžnou platbu za dům či byt.

Zcela jiná situace ale nastává u firem a podnikatelů, kde platí mnohem přísnější režim. Zde se totiž pravidla v nedávné minulosti výrazně měnila a úřady nastavily úplně nový systém výpočtu.

Základní sazba činí 55 korun měsíčně, přičemž do kategorie přijímačů dnes spadají i chytré telefony nebo tablety schopné přehrávat vysílání. K tomuto kroku přistoupila vláda po rozsáhlé novele, jak uvádí konkrétní tisková zpráva Ministerstva kultury.

Podnikatelské subjekty ovšem od poloviny roku 2025 neplatí slepě za každé firemní auto s rádiem. Nový systém se odvíjí primárně od celkového počtu zaměstnanců dané firmy.

„Změna přinesla úlevu nejmenším podnikům do dvaceti čtyř zaměstnanců, které mají nově zcela nulovou sazbu a poplatky se jich vůbec netýkají,“ vysvětluje detailně specializovaný portál Českého rozhlasu.



Větší podniky už ale platí podle jasně daných tabulek. Například firma s padesáti lidmi odvádí 550 korun měsíčně, zatímco nadnárodní korporace s více než pěti sty zaměstnanci zaplatí rovných pět a půl tisíce korun.

Specifickou výjimku tvoří podnikatelé, kteří vozidla s autorádiem přímo pronajímají dalším osobám. V takovém případě se odvádí měsíční poplatek za každý takový dopravní prostředek zvlášť.

Internetem nezřídka kolují zvěsti o obrovských pokutách za nezaplacenou složenku. Částka pět tisíc korun skutečně existuje, ale v praxi funguje spíše jako zákonná přirážka než okamžitý trest za zpožděnou platbu.

Tato sankce hrozí typicky ve chvíli, kdy subjekt ignoruje oznamovací povinnost nebo úřadům záměrně nahlásí nepravdivé údaje. O přesném znění sankcí detailně informuje devátý paragraf na portálu Zákony pro lidi.

„Přirážka ve výši pěti tisíc korun se uplatňuje při obcházení zákona nebo při uvedení nižšího počtu zaměstnanců za účelem neoprávněného osvobození,“ shrnuje odborný právní výklad.

I v roce 2028 se neustále diskutuje o úplném zrušení těchto poplatků a přechodu na financování ze státního rozpočtu. Běžní uživatelé i firmy tak netrpělivě vyhlížejí, jakým směrem se legislativa v dalších měsících nakonec vydá.