Prokleté mlhovky. Zjistěte, kdy je správně zapnout a kdy je naopak nepoužívat

Jakmile se silnice na podzim zahalí do mlhy, ukazuje se, že většina řidičů se s mlhovými světly úplně nekamarádí. Mnozí je zapomínají zapnout, jiní tápou, kdy je ten správný okamžik na jejich použití. Proto se na cestách často míjejí sotva viditelné siluety aut a ti řidiči, kteří mlhová světla používají, často jimi svítí, i když už nemusí. Proto si pojďme na používání mlhových světel společně „posvítit“. Být na silnici vidět! To je jeden z klíčových faktorů bezpečné jízdy. Řada motoristů si to sice uvědomuje, ale přehání to i opačným směrem, když se snaží být vidět až příliš. V případě mlhových světel mnoho řidičů nemá jasno v tom, kdy je zapnout, protože je používá jen výjimečně.

Typickým obrazem podzimních silnic tak bývá vůz s rozsvícenými mlhovkami, i když to není potřeba. Mlhová světla přitom mají zcela specifickou funkci a rozhodně nejsou určena ke každodennímu používání.

Jejich úkolem je prosvítit hustý vzduch nasycený vodními kapkami, sněhem či deštěm. Světlo z mlhovek se rozptyluje do stran a dokáže lépe proniknout mezi částečkami vlhkosti.

Na rozdíl od dálkových světel netvoří ostrý kužel, který by se v mlze odrážel zpět a oslňoval samotného řidiče. Jakmile se však počasí zlepší, stává se z nich intenzivní zdroj světla, který působí velmi rušivě a může znepříjemnit jízdu ostatním. Proto je důležité je zapínat i vypínat s rozvahou.

Stejně důležité jako vědět, kdy světla zapnout, je také včas je vypnout. Jakmile se mlha rozptýlí, přestane sněžit nebo pršet, měly by být mlhovky vypnuté, a to zvlášť při jízdě v koloně nebo v obci, kde by jejich záře mohla oslňovat řidiče za vámi.

Podívejme se, co o použití mlhových světel říká zákon č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích. V paragrafu 32 uvádí, že přední světla do mlhy smí řidič užít jen za mlhy, sněžení nebo hustého deště. Zadní světla do mlhy musí řidič za mlhy, sněžení nebo hustého deště užít vždy. Všimněte si slov „smí“ a „musí“. Takže zatímco použití zadních mlhovek je za určitých okolností povinné, přední mlhovky řidič použít pouze může.

Také proto jsou dnes zadní mlhová světla součástí povinné výbavy všech automobilů, zatímco ta přední bývají obvykle volitelná. S jejich použitím má mnoho řidičů problém, protože neví, kdy je zapnout. A přiznejme si, že není snadné to vždy správně posoudit.

Pro orientaci tak může posloužit jednoduché pravidlo: pokud nevidíte patník vzdálený padesát metrů, což odpovídá rozestupu směrových sloupků u silnic, nastal čas mlhovky zapnout. Napovědět řidiči mohou také světla auta jedoucího před jeho vozem. Pokud je téměř nevidí, měl by mlhovky zapnout. Důležité je nezapomínat na to, abychom byli vidět, ale neoslňovali ostatní řidiče.

Podzimní období ovšem přináší ještě jiný problém. Tím je spoléhání na denní svícení. Moderní automobily mají tuto funkci nastavenou automaticky, jenže většina systémů rozsvěcí světla pouze vpředu.

Zadní koncová světla při tom zůstávají zhasnutá, protože předpisy to nevyžadují. V husté mlze, dešti nebo při zatažené obloze se tak auto zezadu stává téměř neviditelným. A protože světelné senzory reagují až na skutečnou tmu, nerozsvítí se hlavní světla včas, čímž se riziko nehody zvyšuje.

Řešení je přitom jednoduché: při zhoršené viditelnosti ručně přepnout na potkávací světla, která aktivují i zadní svícení. Některá novější auta dokážou světla automaticky zapnout i při spuštění stěračů, což je velmi praktické, ale spoléhat se na tuto funkci nelze, protože ne všechny vozy ji mají. Zodpovědnost za správné svícení tak nakonec zůstává na samotném řidiči.