Začalo to zakázanou motorkou. Rezavé království dnes ukrývá stovky exponátů

V Chotusicích u Čáslavi najdete jedinečné Muzeum historických vozidel a staré techniky, které nabízí víc než jen veterány – je to živý příběh vášně ke staré technice. Sběratel Pavel Jeřábek tu během desítek let vybudoval „rezavé království“ plné historických aut, motocyklů i unikátních exponátů s vlastní historií. Co všechno tu uvidíte a proč stojí tohle netradiční muzeum za návštěvu?  Když projdete branou muzea v Chotusicích u Čáslavi, nečekejte nablýskaný autosalon. Tady voní starý olej, benzín a poctivé železo.Pavel Jeřábek tu vybudoval svět, kterému on sám říká „rezavé“ království. Je to místo, kde každý kus šrotu má své jméno a každý motor svůj příběh. Příběh, který začal jedním velkým mateřským zákazem, ale ve skutečnosti byl dávno vepsán v rodokmenu.

Příběh Muzea historických vozidel a staré techniky v Chotusicích nedaleko Čáslavi začal Pavel Jeřábek psát již před více než padesáti lety. Jeho vášeň ke starým věcem ho provází celým životem. Už jako kluk totiž doma narazil na tvrdý odpor.



„Maminka mi motorku vyloženě zakázala. No a od té doby prostě co má dvě kola, musí být moje,“ vzpomíná s potměšilým úsměvem. Jenže zakazovat klukovi benzín, když ho má v genech, je marný boj. S odzbrojující upřímností ostatně dodává své životní krédo: „Staré věci a mladé ženy, to byly vždycky moje největší vášně.“

Až mnohem později však zjistil, že jeho sběratelský pud nebyl jen mladistvý vzdor, ale hluboké volání krve. Když začal rozplétat rodinnou historii, narazil na jméno svého prapraujce Maxe Švagerského. Tento muž nastoupil do chebské továrny Premier vyrábějící jízdní kola, motocykly a v menších sériích také automobily pod obchodními značkami Premier a Omega.

Své zkušenosti z propagace Premieru později zúročil i v legendární mladoboleslavské firmě Laurin & Klement. Právě tahle rodinná spojitost Jeřábka zcela pohltila. V roce 1987 se i se svými poklady přestěhoval právě do Chotusic, kde postupně rozšiřuje veteránské prodejní muzeum.

Byl to právě motocykl značky Premier, který se stal jeho vůbec prvním sběratelským kusem a základním kamenem celého království. Dnes má v muzeu stovky exponátů – desítky aut a motocyklů, z nichž každý má svou etapu. A právě díky tomuto celoživotnímu zápalu je dnes Jeřábek chodící encyklopedií, za kterou lidé jezdí z širokého okolí.

Náš rozhovor neustále přerušují návštěvníci, kteří u něj hledají součástku pro svého veterána. Pokud ji zrovna nemá v polici, přesně ví, na koho se obrátit. Jeřábek v tu ránu zapomíná na historii a stává se mechanikem, který někomu jinému vrátí stroj zpět na silnici.

Každý stroj v muzeu má svou etapu. „Některé kousky jsou jako šperky, jiné trpělivě čekají na renovaci nebo na ten správný náhradní díl,“ vysvětluje. A dodává, že ne všechno v muzeu září pod světly reflektorů. Některá auta stojí venku v trávě, kde postupně podléhají času a přírodě, která si je pomalu bere zpět, dokud nedojde na jejich čas a sběratel je nevytáhne vstříc novému osudu.

Areál muzea je fascinující směsicí všeho, co kdy lidská ruka vyrobila. Jeřábek tu mapuje lidskou cestu doslova od prvního nadechnutí až po hrob. Hned vedle starých kočárků, hraček a kol tu stojí historické motorky. Na své si zde přijdou i takzvaní „šotouši“ – mezi automobilovými veterány totiž vykukují i části starých návěstidel a železniční techniky, která kdysi diktovala rytmus na kolejích.

Vedle pokladů z Chebu tu tiše odpočívá i Harley-Davidson v neuvěřitelně zachovalé původní barvě nebo majestátní luxusní americký vůz Packard, který kdysi vlastnilo ministerstvo války. Je v něm cítit strohost a síla doby, kdy auto nebylo spotřebním zbožím, ale symbolem postavení.



Celá ta přehlídka lidského putování v Chotusicích končí mrazivě a majestátně zároveň. Mezi všemi těmi válci a písty stojí dva pohřební vozy. A jeden z nich vyniká. Je jím bohatě zdobený funebrák, který měla vyrobit věhlasná plzeňská firma V. Brožík & synové. Měl být určen pro slavnostní pohřeb císaře Františka Josefa I., ale protože k němu nikdy nedošlo, vůz zůstal nedokončený. Stojí tu jako tiché memento zamrzlé v čase.

Jeřábek v Chotusicích neudržuje jen muzeum. Udržuje tam naživu éru, kdy mechanika byla uměním. V jeho království totiž nic není jen hromada plechu – každý kousek, ať už renovovaný, ten čekající na díly, nebo ten, který zatím tiše zarůstá trávou, tu má svůj jasný původ a čeká na někoho, kdo v něm ještě dokáže uvidět kus poctivého světa, který už pomalu mizí.

Zdroj: Deník.cz