Znalci se shodli: Tohle je nejkrásnější auto historie. Naprosto s tím souhlasíme

Každý zarytý fanoušek motorismu má v garáži snů zaparkovaný svůj vlastní ideál. Někdo nedá dopustit na divoké tvary italských supersportů a jiný zase obdivuje surovou sílu japonských legend. Když se ale historici a odborníci na design začnou bavit o tom absolutně nejkrásnějším autě celé historie, jedno jméno se v diskusích objevuje s naprostou železnou pravidelností. Mnoho řidičů s láskou vzpomíná na plakáty, které jim v dětství visely nad postelí. Sám si moc dobře pamatuji ten obdiv k tehdy revolučnímu a přísně hranatému Ferrari F40.

Někdo jiný zase snil o ikonické Toyotě Supra nebo nádherném klasickém Mercedesu 300 SL. Tohle jsou všechno fantastické stroje s obrovskou základnou fanoušků napříč všemi generacemi.

Když ale hledáte vůz, který dokázal dokonale spojit eleganci, ohromující výkon, závodní rodokmen a uznání uměleckého světa, výběr se radikálně zúží. Odborníci, muzea i prestižní žebříčky se totiž k jedné konkrétní siluetě neustále vracejí.

Tím skloňovaným ideálem je legendární Jaguar E-Type. Zejména na americkém trhu ho pak fanoušci dodnes znají spíše pod označením Jaguar XK-E. Nejde o žádný čerstvý verdikt jedné komise, ale o dlouhodobý konsenzus napříč celým automobilovým světem.



Ostatně už při jeho velkolepé premiéře v březnu 1961 na ženevském autosalonu bylo jasné, že se zrodila legenda. Značka Jaguar ve svých oficiálních historických materiálech dokonce připomíná známý výrok připisovaný Enzu Ferrarimu.

Ten měl po odhalení britského vozu údajně prohlásit, že se právě dívá na to vůbec nejkrásnější auto na světě. Na obrovský úspěch tehdy zadělal i příběh zkušebního jezdce Normana Dewise, který podle pamětníků přivezl první kus do Ženevy po divoké sedmnáctihodinové noční jízdě.

Redakce TipCars už před časem psala o problematice historických vozidel a o autech, která strmě narostla na hodnotě, což je u podobných veteránských legend velmi časté téma.

Za naprosto unikátním vzhledem tohoto vozu nestál klasický automobilový stylista. Hlavní designér Malcolm Sayer měl totiž silné zázemí v letectví a aerodynamice.

K navrhování tvarů přistupoval podle zástupců institutu Revs spíše vědecky a úzkostlivě se soustředil na dokonalé obtékání vzduchu. Díky tomu vznikla charakteristická dlouhá kapota doplněná o velmi nízkou kabinu a elegantně useknutou záď.

Rané verze navíc zdobily zakryté světlomety, které celou přední masku vizuálně sjednotily do jednoho celku. Pozornost na silnici poutala také drátová kola a naprosto čistá palubní deska osazená řadou leteckých přepínačů.

Krása ale rozhodně nebyla jedinou silnou zbraní tohoto aristokratického britského stroje. Pod mimořádně dlouhou kapotou se ukrýval výkonný řadový šestiválec o objemu 3,8 litru.

Podle dobových dat britského klubu Jaguar Enthusiasts disponoval motor výkonem 265 koní a zrychlení z nuly na sto zvládl těsně nad sedm sekund. V praxi to na silnici znamenalo maximální rychlost přesahující hranici 240 kilometrů v hodině.

Technologický náskok dokazovala také přítomnost kotoučových brzd na všech kolech a inovativní nezávislé zavěšení zadní nápravy. Karoserie využívala lehký monokok s předním pomocným rámem, což byla technika přímo odvozená z veleúspěšných závodních modelů.



Je proto poměrně snadné pochopit, proč se právě tento model v anketách vrací tak často na úplný vrchol. Z mého pohledu totiž nemá jen nádhernou siluetu, ale také silný příběh a obrovský kulturní přesah. Tohle auto zkrátka neskončilo jen v perfektně klimatizovaných garážích bohatých sběratelů.

Získalo si takový respekt u odborné veřejnosti, že jej do své stálé expozice architektury a designu zařadilo slavné muzeum moderního umění MoMA v New Yorku.

Fanoušci devadesátkových legend mohou samozřejmě namítnout, že jejich srdce patří výhradně strojům z Japonska nebo Itálie. Zároveň jsme na našem webu nedávno rozebírali spolehlivost letitých motorů, kde novější nebo konvenční auta často v praktičnosti vyhrávají na plné čáře.

Jenže klasický britský roadster jednoduše hraje trochu jinou ligu. Není to jen dočasný plakát jedné jediné generace, ale nadčasový tvar, který suverénně obstál v muzeu i mezi těmi nejpřísnějšími historiky.