Zalogowanie
Imię użytkownika / e-mail
Hasło
Registracja
Napisz recenzję na mój samochód  +Vložit inzerát

Andrea Bezděková: Život bez auta už si neumím představit

Žena za volantem
Viola Procházková | 19.04.2022
Česká Miss Andrea Bezděková a Škoda Enyaq Coupé RS | foto: Škoda Auto
Modelka a Česká Miss 2016 Andrea Bezděková (28) je víc než tři roky ambasadorkou značky Škoda. Pózováním u nových modelů však její vztah k motorismu nekončí. Od patnácti jezdí na skútru, od osmnácti autem a dnes se považuje za zkušenou řidičku, která si jízdu dovede užít.
Jakým autem právě teď jezdíte? 

Už tři roky jezdím škodovkou, jak jinak. Ale vlastně jsem s ní jezdila ještě dřív, než jsme začali spolupracovat, protože moje rodina má taky auta ze stáje Škody. Teď jezdím konkrétně Škodou Kamiq.

Co se vám na ní nejvíc líbí?

Ze všech vozů, které jsem kdy měla, je nejlepší kombinací hezkého a praktického auta, navíc se v něm cítím bezpečně. Baví mě, že je vyšší a zároveň ho můžu kdekoliv zaparkovat. Bydlím na Letné a tam bojujeme o každý pidiflek, který se najde. Vzhledem k tomu, že jsem docela dobrá v podélném parkování, dokážu využít i opravdu malá parkovací místa. Jen ten kufr by mohl být trochu větší – já totiž vozím v autě úplně všechno.

Jak často a k jakým účelům vůz používáte? Jak často jezdíte?

Jezdím opravdu často, skoro denně. Po Praze ráda chodím pěšky a hromadnou dopravou se pořád občas svezu, ale auto je zkrátka pohodlnější. Na víkendy pak obvykle jezdím do Náchoda, odkud pocházím. Život bez auta už si neumím představit.

Jak by vypadalo vaše ideální auto?

Preferuji vyšší karoserii, takže bych hledala mezi esúvéčky. Dál bych chtěla, aby mělo automat, na ten si člověk zvykne opravdu rychle. A pak se mi líbí výrazné barvy a hezká kola. To mě naučil brácha, který má auta moc rád a taky jim rozumí. Třeba barvu nového Enyaqu Coupé RS úplně miluju. Občas si dělám legraci, že se mi hodí k očím (smích). Dokonce už jsem tenhle Enyaq skoro měla, ale vzhledem k současné situaci s výrobou to spíš neklapne… Ideální pohon by byl asi benzín, elektřinu zatím nemám důkladně vyzkoušenou.

Od kdy máte řidičský průkaz?

Úplně první řidičák mám od patnácti let, protože jsme se přestěhovali na vesnici a já potřebovala být trochu mobilní. Takže jsem jezdila na skútru. V osmnácti jsem si pak udělala papíry na auto, začala jezdit, a už nepřestala. Řízení mě dost baví. 

Jaké bylo vaše první auto a kolik jste jich vystřídala?

První auto nebylo vůbec špatné, měla jsem naftovou eresovou oktávku. Pak jsem jezdila Peugeotem 2008, který jsem vyhrála v České Miss, Volkswagenem Tiguan, potom Škodou Scala a teď Kamiqem.

Omluva chybujících řidičů potěší
Jak se hodnotíte jako řidička?

Nejsem na to pyšná, ale trpím nedochvilností, často jsem tedy ve skluzu a pospíchám. Stávalo se mi to i v autě. Nedávnou jsem ale odkoukala dokument 13 minut, kde se mluví o tom, jak málo času člověk rychlou jízdou ušetří času. Už jsem schopná se při jízdě uklidnit. Houknu si pro sebe, když mě něco rozčílí, to ano.

Co vás na českých silnicích a řidičích dokáže nejvíc vytočit?

Vzhledem k tomu, co jsem právě řekla, nemám ráda, když mě někdo zdržuje. Takže mě dokáže vytočit zbytečná jízda podprůměrnou rychlostí. Jinak se ale moc nerozčiluju – když mi někdo na silnici provede něco nepěkného a pak se omluví, okamžitě roztaju a odpouštím. 

Co vás v provozu naopak potěší? 

Líbí se mi, když řidiči umí uznat svou chybu a dají najevo, že je to mrzí. Mám slabost pro drobnosti v komunikaci, třeba když na někoho bliknu, že ho pouštím, a on blikne zpátky že děkuje.  

Zažila jste na silnici nějakou nepříjemnou situaci?

Nehody se mi naštěstí vyhýbají. Ale nepříjemné situace v autě zažívám pokaždé, když nesedím za volantem. Dělá se mi totiž špatně. Takhle jsme byli na Barum Rallye Zlín, jela jsem v Kodiaqu RS s bývalým profesionálním jezdcem a po každé erzetě jsem šla, jak se říká, „do plnejch“. Když jsem byla malá a jezdili jsme na hory, museli jsme mít i v mrazu otevřená okýnka, a stejně jsem zvracela. Za volantem se mi to naštěstí stává výjimečně.

Dostala jste někdy pokutu? Pokud ano, za co?

Nesčetněkrát. Samozřejmě hlavně za parkování. A to za něj poctivě platím! Jenže občas pár minut přetáhnu, a hned mě dostanou. Na Letné mám sice rezidentskou kartu, ale parkovací místa tam někdy zkrátka nejsou. Navíc jsem strašpytel, takže v noci radši zaparkuju blbě, ale blízko, než abych šla flák cesty pěšky. 
Ocena artykułu
Oceniano: 0x
Ještě jste nehodnotil/a
Dyskusja
do artykułu nie ma żadynch dyskusji
dodać wystąpienie do danej dyskusji
Nejčtenější články předchozích 7 dnů