Podzim a nehody se zvěří: Nejrizikovější období na silnicích je tu

Podzimní měsíce patří k nejrizikovějším obdobím pro střet se zvěří na českých silnicích. Dopravní nehody se srnami, divočáky či jeleny tvoří až 12 % všech nehod, přičemž nejčastěji k nim dochází za šera a tmy. Riziko je vysoké nejen na lesních úsecích, ale i ve městech. Jak se střetu střetu se zvěří vyhnout, co dělat při nehodě a proč je důležité mít správné autopojištění?  Se začátkem podzimu přichází období, v němž je větší část dne zahalena do tmy a pro řidiče to znamená zvýšené riziko srážky s lesní zvěří, která je také na podzim nejaktivnější.

„Lesní zvěř bývá aktivní především ve večerních a ranních hodinách, její výskyt hrozí v lese či v blízkosti polí a v místech, kde přechází vozovku při cestě za potravou. V období říje se navíc řídí pudy a nebojí se přecházet i rušnější komunikace. Proto je třeba být na těchto místech zvláště obezřetný a řídit auto takovou rychlostí, aby jej bylo možné bezpečně a včas zastavit,“ píše se na Portálu nehod.

Pokud na cestě či v její bezprostřední blízkosti řidič spatří jedno zvíře, měl by zastavit. Lesní zvěř se totiž pohybuje ve skupinách, a zvíře tak bude pravděpodobně následováno dalšími kusy. Stojí-li zvíře na silnici před autem a nemá se k útěku, měl by se řidič vyvarovat výstražného troubení či blikání světly, zvíře se takto vyděsí ještě více.

Střet vozidla se zvěří většinou končí usmrcením zvířete, velkou škodou na voze a někdy i zraněním cestujících osob. Z historie jsou známy i případy střetů, které skončily smrtí řidiče. Například v roce 2007 tehdy osmapadesátiletý řidič nepřežil u Svoru na Českolipsku střet s jelenem. V autě cestovali čtyři lidé a jelen proletěl čelním sklem do vnitřku auta.

Z pohledu statistik dopravních nehod, které byly evidovány Policí ČR za posledních 15 let na našem území, bylo střetů se zvěří evidováno více než 147 tisíc, což na celkové nehodovosti činí přes 10 procent, konkrétně 10,6 procenta.

Podle datového analytika Portálu nehod Marka Sibala je v absolutním počtu nehod se zvěří za posledních patnáct let nejhorší kraj Středočeský s celkovým počtem 34 268 nehod. Za ním následuje Moravskoslezský kraj s počtem 18 075 nehod, Ústecký kraj, v kterém se eviduje 15 118 nehod a Kraj Vysočina se 14 574 nehod.

„Na celkové nehodovosti v kraji mají střety se zvěří jednoznačně nejvyšší podíl v Kraji Vysočina, který činí 24,8 procenta ze všech evidovaných nehod,“ přiblížil datový analytik Portálu nehod Marek Sibal s tím, že následují kraje Středočeský s podílem 17,2 procenta, Zlínský s podílem 17,1 procenta a Olomoucký, kde je podíl nehod se zvěří na celkovém počtu dopravních nehod 15,7 procenta.

Při detailnějším sledování podle někdejších okresů vychází na počet nehod se zvěří jako nejhorší Benešov s celkovým počtem 5 464 střetů, Česká Lípa 5 077 nehod a Mladá Boleslav s 4 661 nehodou. V podílech na celkové nehodovosti okresu jsou na prvních třech místech okresy Kraje Vysočina, a to Pelhřimov, Třebíč a Havlíčkův Brod, všechny s podílem nad 26 procent.

Obecně platí, že nejvyšší riziko střetu se zvěří je při ranním šeru za rozbřesku a potom během stmívání při západu slunce. Hlavně v místech, kde je u silnice les, nebo jiný křovinatý porost. Ale to nemusí být vždycky pravidlem. Zvěř už si zvykla chodit i do ulic měst i na místa, kde je poměrně velký provoz.

„Cestovali jsme po druhé hodině ráno na letiště do Prahy a když jsme projížděli kolem chemického závodu v Záluží u Mostu, tak jsme potkali stádo vysoké zvěře v těsné blízkosti zdejšího kruhového objezdu,“ svěřila se řidička, která si nepřála zveřejnit své jméno.

Známy jsou například i další případy nejen ze severočeských měst Mostu a Ústí nad Labem, ale třeba i z Prahy, kde se v ulicích nejen v noci, ale i za bílého dne objevilo stádo divokých prasat a hrozilo, že by se s nimi mohl někdo s řidičů střetnout.

Po sociální síti Facebook jeden čas kolovalo video z Mostu, kde divočáci přebíhají v noci řádně, jako chodci, po přechodu pro chodce v ulici Československé armády. Za bílého dne a při plném provozu pak stádo ještě přebíhalo přes ulici Josefa Skupy.

K nejvíce nehodám se zvěří dochází na silnicích 2. třídy, kde tvoří 30,99 procent, následují silnice 1. třídy s 26,38 procenta a silnice 3. třídy s podílem 25,01 procenta. Příčiny nehod jsou pro tento druh nehody shodné a označené jako nezaviněné řidičem.

Po střetech vozidel se zvěří mají hodně práce s ošetřením zvířat, která nehodu přežijí Záchranné stanice Národní sítě. Ty v letošním roce přijaly už 10,5 tisíce zraněných zvířat. Z toho bylo 1 661 zvířat prokazatelně zraněných silniční dopravou. Úmrtnost takto zraněných zvířat je přes veškerou péči obrovská. Do přírody se jich už nevrátí ani 20 procent. Jen pro srovnání, za celý rok 2024 přijaly záchranné stanice 14 251 zraněných zvířat, z toho celkem 2 243 bylo prokazatelně zraněných na silnici.

„Vzhledem k tomu, že zvířata po střetu s auty téměř vždy na místě zahynou, lze jen velmi hrubě odhadnout, že do stanic se po kolizi s automobilem dostane méně jak 0,5 procenta zvířat. Takže jich více jak půl milionu ročně zahyne. Ale možná je toto číslo ještě mnohem mnohem vyšší,“ říká Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody.

V tomto roce ve statistikách Národní sítě záchranných stanic koordinované Českým svazem ochránců přírody zatím co do počtu zvířat figurují na prvním místě holubi. Stanice ze silnic přijaly 159 holubů domácích a 131 holubů hřivnáčů. Velmi vysoký, a to 146 kusů, je také počet takto zraněných káňat lesních.

Ze savců bylo zatím nejvíce zajíců polních,a to celkem 117. Ale toto neblahé prvenství se ještě může změnit, protože právě teď probíhá sezona ježků. Zraněných ze silnic bylo letos již 60 ježků západních a 40 ježků východních. Jejich příjmy teď podle portálu Zvíře v nouzi narůstají každý den.

Podle portálu Top pojištění je důležité preventivní chování na silnici. Pokud je mlha nebo tma, musí řidiči počítat s tím, že nemusí dostatečně rychle zareagovat, pokud jim zvěř skočí do silnice. Je dobré jet pomaleji a pozorovat okolí krajnice, jestli nejsou vidět světélkující oči. Prudké dupnutí na brzdu už nic nevyřeší, navíc může dojít ke smyku a vůz skončit na střeše nebo narazit do stromu.

Není dobré ani zapínat dálková světla. Ta zvěř oslní a doslova ,,přimrazí" k silnici. Pokud řidič vidí, že se kolizi nevyhne, je dobré nebrzdit prudce, ale co nejplynuleji. Držet volant pevně oběma rukama a jet rovně. Vozidlo také nestáčet na stranu, protože čelní střet je pro vozidlo a posádku bude vzhledem ke konstrukci automobilu nejbezpečnější.

Pokud vzniknou na autě škody, úhradu na opravy vám pokryje autopojištění, které se na střet se zvěří vztahuje.

Od 1. dubna letošního došlo ke změně pravidel při střetu vozidla s divokou zvěří, a to především z důvodu neustále se zvyšujícího počtu těchto srážek. Nyní již není nutné volat policii, ta navíc po zavolání ani na místo nehody nemusí přijet. Policii tak volejte pouze v případě, že dojde ke zranění osob, dojde ke škodě přes 200 000 korun, dojde k poškození cizího majetku.

V tomto případě pojišťovny varují, že sražené zvíře se za cizí majetek nepovažuje, nebo dojde ke vzniku překážky provozu. V těchto situacích policie přijet musí, jinak je ale na řidiči, aby zajistit dokumentaci nehody a obstaral potřebné podklady pro pojišťovnu.

Ke sražené a zraněné zvěři se není dobré přibližovat. Zraněné zvíře může člověka napadnout a ublížit mu. Poraženou zvěř si také řidič vozidla nesmí nechat nebo odvézt. Jedná se o majetek místních mysliveckých spolků nebo lesnických organizací, takže by se dopustil pytláctví, potažmo krádeže.

Zapněte výstražná světla. Zjistěte zdravotní stav posádky, případně zavolejte záchranku a přistupte k poskytnutí první pomoci. Oblékněte reflexní vestu a umístěte za vozidlo v odpovídající vzdálenosti výstražný trojúhelník. Volejte polici, pokud dojde ke zranění osob či škodě na majetku 200 000 korun. Některé pojišťovny radí volat policii v každém případě, i když ta vám sdělí, že k nehodě nepřijede. Zavolejte asistenční službu vaší pojišťovny. Pořiďte co nejvíce fotografií místa srážky a způsobených škod na vozidle. Čím více fotografií, včetně detailů, tím lépe.

Díky aplikaci Bouračka, která nahrazuje papírový formulář Záznam o nehodě, je nahlášení a zdokumentování autonehody mnohem jednodušší. Nejen, že nemusíte hledat propisku a vše vyřešíte jen s pomocí vašeho chytrého telefonu, ale do aplikace rovnou nahrajete fotografie z místa nehody, zaznamenáte GPS polohu a jednoduše vše odešlete vaší pojišťovně.

To vše bez asistence policie. Aplikace je velmi intuitivní a provede vás celým procesem hlášení nehody. Navíc vám poskytne i rady, jak při nehodě postupovat, kdy volat policii a záchrannou službu a nabídne další cenné informace.

Střet se zvěří není v ČR klasifikován jako přestupek. Proto řidiči policie po nehodě žádnou pokutu dát nemůže. Tedy do chvíle, než zjistí, že například požili alkohol, nevěnoval se řízení, nebo u sebe nemá platné doklady.