Příběh Avií, které brázdí svět. Jedna musela zůstat v Americe

Expedice Aviou Jižní Amerikou přinesla fascinující snímky, které zachycují obytnou Avii plující na solném jezeře. Klára Majvelder Kutačová, věrná cestovatelka v socialistickém nákladním voze, pravidelně objevuje nové kouty světa. Hodně dlouhý je výčet zemí, které v posledních letech projela v Aviích typové řady A Klára Majvelder Kutačová z Opavska.

Před devíti lety se přes sociální sítě krátce po dokončení studia přihlásila na výpravu, kterou pořádali dva kamarádi. Ti měli k dispozici na obytný vůz přestavěnou valníkovou Avii. Poslali ji přes oceán, tam do ní nasedlo celkem devět lidí a zahájili místy hodně dobrodružnou cestu.

Aktuálně využívanou Avii si můžete prohlédnout v naší fotogalerii.

Avia, která byla pojmenována Amálka, nakonec pouť nevydržela a zůstala v Kolumbii. „Dnes tam slouží v jednom kempu jako chata,“ říká Klára, která je povoláním zdravotní sestra.

O této cestě, která účastníky zavedla v Andách i do nadmořských výšek přes pět tisíc metrů, na hladinu solného jezera a do deštného pralesa napsala cestovatelka knihu, kterou hodlá ještě letos vydat. Na její vydání shromažďuje peníze od budoucích čtenářů. Ti si ji mohou objednat zde.

Luxus nehledejte
Od té doby se stala účastníkem řady dalších výprav. Třeba opět se svými známými v bývalé hasičské Avii. I nyní společně se svým manželem Ondřejem Majlvederem cestují ve voze stejné značky. Jeli v ní dokonce i na svatební cestu. Mimochodem, dohromady se se svým životním partnerem dali právě díky Avii Amálce, „Když se nám v Jižní Americe rozbil motor tak, že potřeboval novou ojnici, byl to právě on, který zajistil a odeslal letecky potřebné díly,“ říká Klára.

I fotografii zachycující opravu najdete v galerii z minulých výprav.

„Nynější Avii, které říkáme Amodrá, jsem koupil na Slovensku. Jde o bývalý opravárenský Furgon, Karosérie byla opravená, jen jsem dal dohromady podvozek, motor a zařídil část vybavení,“ říká muž, který se jinak živí opravami osobních aut.

Vyrobil také třeba obří zahrádku na střechu, na které je možné vztyčit stan, vyměnil původní sedmdesátilitrovou nádrž za jinou s objemem 120 litrů, doplnil na přístrojovou desku ukazatele teploty a tlaku oleje, přidělal polici nad přední sedadla a vytvořil úchyty pro dvě dvojsedačky v obytné části. Postel a úložné prostory pod ni pak dodělal kamarád, který je truhlářem.

Celkem tak může v tomto autě cestovat sedm lidí. Místo pro spánek ale poskytne jen čtyřem z nich. Dva spí na střeše a dva na lůžku uvnitř.

Na cesty s sebou nevozí příliš mnoho náhradních dílů. Rezervní kolo máme jen jedno, jinak jsou v bedně na střeše umístěné hlavně náhradní hadice a spojky,“ vysvětluje Ondřej. Od té doby, co na přední i zadní nápravu umístil stabilizátory, se podle něho zásadním způsobem vylepšily jízdní vlastnosti auta.



Tento kus je letos přesně třicet let starý a ještě v červnu by se měl vydat na cestu do Turecka a Gruzie. Tyto země tak přibudou na její cestovatelskou mapu, která díky jízdě v této konkrétní Avii obsahuje balkánské státy, Pobaltí, Skandinávii i Polsko. Na každé z dosavadních výprav ujeli kolem deseti tisíc kilometrů.

„Ondru zajímá hlavně příroda, já mám zase ráda zajímavá města. Takže to kombinujeme,“ říká Klára. Jelikož v autě nemají sprchu ani WC, dost často využívají zázemí kempů. Také kuchyňku s vařičem byste v jejich autě hledali marně.

„Když je potřeba, tak něco uvaříme na malém přenosném vařiči, jinak ale často jíme trvanlivé pokrmy, které se prodávají pro horolezce či příznivce jiných outdoorových sportů a aktivit,“ dodává. Do malé lednice, která v autě je, a která je napájena z přídavné baterie, by se totiž potraviny na několik týdnů trvající cesty rozhodně nevešly.

Pro další roky plánují expedice například do Kazachstánu a Kyrgyzstánu. „Chtěla bych také do Afriky,“ svěřuje se Klára Majvelder Kutačová. Tam už by chtěli odcestovat další Avií, která má pohon všech kol, a kterou nyní připravuje do akce její muž. Tato Amodrá, ale prý rozhodně nezůstane nečinně stát někde na dvoře. „Zájemce už máme,“ uzavírá.