Během 36 let výroby vznikaly statisíce Trabantů ve verzích limuzína a kombi. Ještě pak existovala vojenská verze KübelWagen a z ní odvozená civilní varianta Tramp. Kabriolet oficiálně v nabídce nikdy nebyl. Přesto dnes existují minimálně stovky kusů Trabantů, které mají zachované boční dveře a naopak jim chybí střecha. Kromě těch, které si takovým způsobem v garáží upravili majitelé-kutilové, jsou dnes k vidění také exempláře, které vznikly díky specializované firmě Ostermann z německého Osnabrücku. Jeden jsem měl možnost prozkoumat.
Trabant 601 ve verzi kabriolet, který obyčejně stojí mezi
exponáty muzea Příběhy dvoutaktů, jsem na poměrně prázdném parkovišti u sportovní střelnice v Plzni-Lobzích fotografoval zhruba půl hodiny. A přesto se zde objevili hned tři lidé, kteří slušně požádali o možnost si také pořídit na mobilní telefon alespoň jeden snímek tohoto vozu.
To samozřejmě svědčí o tom, že jde o auto, které budí pozornost. A nejen u znalců aut. Samozřejmě k přitažlivosti přispívá také jasně růžová barva, kterou byl vůz lakován.
Podrobně si tento kabriolet můžete prohlédnout v naší komentované fotogalerii„Když jsem si vůz vloni přivezl do Plzně, byla barva hodně zašlá a pokrytá zeleným nánosem. Byl jsem tedy přesvědčený, že na autě nezůstane. Nakonec jsem se ale, když jsem vše důkladně smyl a vyleštil, rozhodl ji zachovat," vypráví majitel vozu Pavel Křovák, který je současně provozovatelem muzea Příběhy dvoutaktů zaměřeného na
automobily z bývalé NDR.
Po Trabantu kabriolet toužil již řadu let. „Prostě mi scházel ve sbírce," říká. Chtěl ho mít, přestože se nejedná o oficiální produkt společnosti VEB Sachsenring z německého Cvikova, a přestože již jeden Trabant s nasazovací plátěnou střechou ve své sbírce má. Tím je vojenská verze Kübelwagen.
Ceny rostou
V současné době již podle Pavla Křováka ceny Trabantů kabrioletů vystoupaly někam na úroveň 10 000 eur, tedy v přepočtu cca čtvrt milionu korun. „Naštěstí jsem ale našel inzerát na jeden kus v Hamburku, který byl k mání za přibližně poloviční cenu," vypráví. Vydal jsem se tedy za majitelem ve společnosti jednoho kamaráda, který umí dobře německy. A ten mi pak po skončení naší obchodní transakce říkal, že původně mi to auto prodat nechtěl, protože mě pokládal za překupníka. Když se ale dozvěděl, že jsem naopak majitel muzea, kde to auto pak bude na očích veřejnosti, úplně roztál," vzpomíná.
Video zachycující další, krásně zrenovovaný exemplář Trabant 601 cabrio, můžete vidět zde:
Nakonec prý tehdy mimo Trabanta získali darem i kupu knížek o Trabantech.
Auto samo ale bylo v zuboženém stavu. „Stálo na zahradě, zarostlé plevelem, střecha byla úplně zelená a a karosérie v podstatě také," vypráví. Naštěstí ale bylo kompletní a poměrně rychle se ho Pavlu Křovákovi podařilo zprovoznit.

Takto vypadá vůz připravený pro jízdu v dešti zezadu., zdroj: Deník/Radek Pecák
„Zjistil jsem, že původní rok výroby tohoto vozu s karosérií limuzína je 1980. K přestavbě na kabriolet došlo v roce 1994 ve firmě Ostermann v Osnabrücku. Ta léta předtím upravovala na kabriolety zejména typ VW Brouk. Pak si na začátku devadesátých let její majitelé uvědomili, že se dají poměrně levně koupit zachovalé Trabanty a že jejich přestavba na verzi bez střechy by mohla být obchodně zajímavá.
Také jako stavebnice
Některé auta firma Ostermann údajně nabízela na trh sama a současně přijímala i zakázky od majitelů limuzín, kteří o takovou úpravu měli zájem. „Za to si účtovali 1990 tehdejších marek. A pak byla ještě třetí možnosti, koupit si sadu dílů a úpravu provést svépomocí. Ovšem k tomu bylo zapotřebí vlastnictví svářeckého oprávnění," dodává Pavel Křovák.
Změna na kabriolet se podle něho dala udělat jak původní dvoutaktní Trabant 601, tak i na pozdější a pouze krátce vyráběný čtyřtaktní Trabant 1,1. Celkem mělo být během zhruba deseti let od roku 1994 do 2004 vyrobeno cca 600 Trabantů kabrio s díly vyvinutými firmou Ostermann. Přesné statistiky ale se již ale zřejmě dohledat nepodaří.
Nejdůležitější operací při přestavbě, samozřejmě kromě odříznutí střechy včetně prostředního a zadního sloupku, byla instalace podélné výztuhy nad oblast prahů. Je poměrně masivní, svařená z ocelových obdélníkových profilů a dost zhoršuje nastupování do vozu, jak jsem si na vlastní tělo vyzkoušel.

Hlavní jsou však masivní vzpěry na bocích., zdroj: Deník/Radek Pecák
Oproti běžným Trabantům má kabrio Ostermann navíc širší přední nárazník. „Je to vlastně laminátový díl, který se jen nasadil na původní nárazník," vysvětluje Křovák. Předělávané Trabanty pak také dostaly speciální disky kol a širší pneumatiky. Už jen dílčími změnami jsou vzpěra do přední části rámu okna ve dveřích a tříramenný volant. „Třeba na motoru nebo na podvozku se nedělalo nic," dodává Pavel Křovák.
Jízdní vlastnosti se vylepšily
Střecha je plátěná a celá se nasazuje ručně. Přední díl se nasazuje do speciální drážky na horní části rámu předního okna, zadní je pak přichycen cvočky. Plátno nad hlavami drží sklopné ocelové oblouky, z nichž ten zadní pak i pomocí popruhů slouží k jeho napnutí. Celá operace, jak jsem si částečně vyzkoušel, zabere maximálně pět minut. Složení, včetně zakrytí složené střechy do prostoru původního plata před zadním oknem, pak trvá jen přibližně poloviční dobu. Lepší je to dělat ve dvojici, kdy jeden příslušnou část instaluje a druhý napíná plátno.
Střecha na voze Pavla Křováka samozřejmě není původní. Ta prý již byla zcela nepoužitelná. Naštěstí se prý nová, podobně jako spousta dalších dílů na Trabanty, dá stále koupit ve specializovaném obchodě Trabantwelt ve Zvikově.
Krátce jsem si také vyzkoušel jízdu v tomto voze. Oproti běžným Trabantům působí na vozovce díky širším pneumatikám i zpevněné spodní části karosérie stabilněji. Ovšem přidaná kila a horší aerodynamika se samozřejmě projeví na dynamice a zřejmě i na spotřebě.
Žádné speciální expedice s tímto vozem pak Křovák podnikat nechce. Každý rok ho ale budu vozit na několik akci,"uzavírá.