Automobilka Praga si příští rok připomene 120 let od svého založení a s ní i jednu z méně známých, ale mimořádně důležitých kapitol české motoristické historie. Její vůz Praga AN, vyráběný od poloviny 20. let minulého století, se totiž stal průkopníkem malých užitkových vozů u nás a předznamenal roli, kterou o desítky let později převzaly legendární Avie. Příběh tohoto pracanta z první republiky má mnoho zajímavých detailů.
Příští rok uplyne 120 let od založení automobilky Praga, která byla za první republiky dlouho největším výrobcem aut u nás. Za socialismu bylo její logo známé především díky nákladnímu vozu V3S. Ovšem užitkové vozy ve velkých sériích vyráběla již ve dvacátých letech minulého století.
Jedním z nich byl model Praga AN, který měl podobnou roli o padesát let později klasické modré
Avie A20 a 30. Malé nákladní vozy jsou totiž zapotřebí pro převoz a rozvoz nejrůznějšího materiálu a zboží v každé rozvinuté zemi už hodně dlouho.
FOTO / Na to, jak vypadal jeden exemplář starý přesně 100 let, se můžete podívat do naší komentované fotogaleriePražská automobilka Praga se původně specializovala hlavně na těžkotonážní nákladní vozy, které dodávala také armádě. Ovšem postupně se zvyšovala poptávka po malých užitkových autech. Jako jednoduché řešení se nabízelo využití techniky z osobního modelu Alfa, včetně zážehového čtyřválce se zdvihovým objemem 1240 cm3.
Označení osobního typu se nakonec projevilo i v názvu náklaďáčku. AN totiž znamená Alfa Nákladní.
VIDEO / Na historické záběvy z výroby vozů Praga se podívejte zde:
Původní nosnost vozu byla údajně jen 200 kilogramů, což samozřejmě nebylo pro řadu zákazníků dostatečné. Proto, jak uvádí publicista Milan Olšanský v článku pro magazín Autorevue, se musel vůz stále přepracovávat. Kubatura motoru se postupně zvyšovala na 1324, následně 1695, 1947 a nakonec až 2492 cm3.
Nosnost postupně rostla
Vlastně každý rok a někdy i častěji vznikala nová série. Celkem se jich od roku 1924 do roku 1940, kdy produkce skončila, objevilo nevídaných 23. A ta zmíněná nosnost – ta postupně narostla až na půldruhé tuny. I díky tomu se vůz dobře prodával.
Milan Olšanský zmiňuje rovněž zajímavou obchodní politiku značky Praga. Zhruba v roce 1926 si totiž zájemce mohl typ AN pořídit za stejnou peníze, jaké by musel vynaložit na koupit páru koní s příslušenstvím pro tažení vozu.

Vybavení budky pro řidiče bylo prosté., zdroj: Deník/Radek Pecák
Celkem se během sedmnácti let vyrobilo cca 5600 kusů. Většinou se jednalo o valníkové vozy. Jeden takový je aktuálně k vidění také v expozici Národního technického muzea v hlavní takzvané Dopravní hale na letenské pláni v Praze.
Byly také autobusy
Jde o unikátní dvounápravový exemplář, který se dochoval v téměř původním stavu, a který Národní muzeum získalo od sběratele Emila Příhody. Vznikl v roce 1926, tedy právě před sto lety a vznikl v rámci již šesté výrobní série.
Budka pro řidiče je samozřejmě zhotovena ze dřeva. Mezi komfortní prvky výbavy patří pouze vyklápěcí část čelního okna a posuvná boční okénka.
Kromě valníkového provedení se Pragy AN nabízely třeba jako malé autobusy pro patnáct sedících označení. Smontováno jich bylo více než 300 s typovým označením Praga AO.