Velká tragédie v F1: jezdci hrozili stávkou, dramatický závod pak byl plný nehod

Před padesáti lety se na městském okruhu Montjuic v Barceloně odehrála tragédie, která navždy změnila historii Formule 1. Havárie monopostu Hill GH1, který řídil Rolf Stommelen, si během Velké ceny Španělska 1975 vyžádala životy několika diváků. Závodu přitom předcházela vzpoura pilotů kvůli svodidlům, Emerson Fittipaldi prý doslova zuřil, nakonec ale formule na trať vystartovaly. Během závodu postupně havarovala celá řada jezdců, mezi nimi třeba i Niki Lauda nebo James Hunt. V 26. kole se pak stala nehoda s velmi tragickými následky... Před několika dny jsme si mohli připomenout jedno z velmi smutných výročí spojených se seriálem mistrovství světa Formule 1. Uplynulo totiž přesně padesát let od chvíle, kdy při havárii monopostu Hill GH1, řízeného německým pilotem Rolfem Stommelenem, přišli o život diváci Velké ceny Španělska 1975.

Velká cena Španělska 1975 byla závodem, který se jel na městském okruhu Montjuic v Barceloně 27. dubna. Byl to v pořadí čtvrtý závod z celkového počtu čtrnácti velkých cen seriálu mistrovství světa. Podle portálu wikipedia to byla 21. Velká cena Španělska od jejího prvního konání v roce 1913. Zároveň to byla čtvrtá a také poslední velká cena, která se jela na katalánském okruhu Montjuic.

VIDEO / Katastrofa při Velké ceně Španělska 1975:

Ještě předtím, než vůbec začalo veškeré závodní dění na okruhu, byla situace hodně napjatá. Piloti F1, kteří byli členy Asociace jezdců Grand Prix – Grand Prix Drivers Association (GPDA), velice vehementně poukazovali na to, že svodidla kolem trati byla smontována lajdácky a nehodlali na takovém okruhu závodit. Hrozili stávkou. Většina klíčových závodníků se odmítla zúčastnit tréninku. Belgičan Jacky Ickx, který nebyl členem GPDA, byl jedním z mála významných jezdců, který vyjel do tréninku.

Zaměstnanci okruhu pracovali přes noc na opravě bariér a aby se všichni ujistili, že bude vše a včas v pořádku před sobotní kvalifikací. Některé týmy dokonce pořadatelům vyslaly na pomoc své mechaniky. Jezdce to ale stále nepřesvědčilo. Organizátoři závodu tedy pohrozili, že pokud se nikdo nezúčastní závodu a ten se neuskuteční, budou následovat právními kroky.



Toto a také zvěsti o tom, že četníci (Guardia Civil) zabaví vozy, které byly odstaveny v paddocku na stadionu Montjuic, nakonec donutily jezdce, aby stávku ukončili.

Obhájce titulu mistra světa Brazilec Emerson Fittipaldi však stále zuřil. Ujel proto jen minimální tři kola, a to velmi pomalým tempem, aby pak zajel do boxů. Ráno v den závodu Fittipaldi nakonec oznámil, že prostě závodit nebude a odjel domů. Během dopoledne se šéf stáje Ken Tyrrell vydal na okruh s vlastním nářadím, aby zkontroloval a ujistil se, že svodidla jsou tak, jak mají být.

Závod měl začít ve 12.30 hodin, ale došlo ke zpoždění. Nakonec se dočkal startu. Dvojice Ferrari Nikiho Laudy, který startoval z pole position, a Claye Regazzoniho, se kvalifikovala z první řady. Ovšem vedoucí posty jim nevydržely dlouho.

Vůz March pilotovaný Vittoriem Brambillou se srazil s vozem Parnelli Maria Andrettiho. Američanův monopost narazil do zadní části Laudova vozu a náraz jej odmrštil do Regazzoniho vozu. Lauda ihned po střetu vypadl, zatímco Regazzoni ještě dokázal se svým vozem dojet do boxů. Tady ale jeho naděje na pokračování v závodě zhasly.

V prvním kole závodu odstoupil i Patrick Depailler (Tyrrell) kvůli poškození závěsu kol. Další dva jezdci, Wilson Fittipaldi (Copersucar) a Arturo Merzario (Williams), ze závodu odstoupili na protest.

Po šílenství v první zatáčce se do čela dostal James Hunt (Hesketh). Andrettimu se podařilo udržet tempo a jel na druhé pozici. John Watson (Surtees) byl třetí, Rolf Stommelen (Embassy Graham Hill) čtvrtý, Brambilla pátý a Carlos Pace (Martini Racing Brabham) šestý.

Ve čtvrtém kole odstoupil Jody Scheckter (Tyrrell), kterému explodoval motor. Olejová skvrna, která zůstala na trati, způsobila, že havarovali Alan Jones (Hesketh) a Mark Donohue (Penske). O tři kola později vjel do zbytku oleje i James Hunt (Hesketh) a havaroval.

Vedoucí trojicí se tak stali Andretti, Watson a Stommelen. Watsonův vůz postihly silné vibrace a nakonec ze závodu vypadl. Andrettiho zadní zavěšení vydrželo pouze dalších sedm kol, než selhalo. Jean-Pierre Jarier (Shadow) a Brambilla zastavili v boxech, aby vyměnili pneumatiky, zatímco Tom Pryce (Shadow) a Tony Brise (Williams) se srazili. Pryce musel odstoupit, Brise pokračoval v závodě.



Rolf Stommelen se tím pádem dostal na první místo, následovaný Pacem, Ronniem Petersonem, Jochenem Massem (McLaren) a Ickxem (Lotus). Ve 24. kole vypadl Peterson (Lotus) poté, co se střetl s Françoisem Migaultem (Embassy Hill) při pokusu o jeho předjetí.

O dvě kola později došlo k tragédii. Zadní křídlo na Stommelenově monopostu Hill GH1 se odlomilo a vůz se stal neovladatelným. Stommelen narazil do svodidel, shodou náhod se tak stalo v místě, kde předtím pomáhali s uschopněním trati jeho mechanici.

Od svodidel se odrazil zpět na silnici, narazil do bariéry na protější straně a přeletěl ji. Za ním jedoucí Carlos Pace při pokusu se vyhnout letícímu vozu Stommelena havaroval. Stommelenovo auto skončilo mezi diváky a portál wikipedia uvádí, že zabilo čtyři lidi.

Jednou z obětí tragické nehody, jak uvádí portál Autosprint se stal hasičský traťový komisař Joaquín Benaches Morera, kterému bylo 52 let. Další pak 38letý divák Andrés Ruiz Villanova. Zahynuli také dva fotoreportéři, a sice Mario de Roia (31 let) a Antonio Fonta Bayarri (28 let). Sám Stommelen si při havárii zlomil nohu, zápěstí a dvě žebra.

Některé internetové portály uvádějí, že mrtvých při Stommelenově havárii bylo celkem pět. O pěti obětech píše například web Grand Prix.

„Čtyři lidé byli zabiti na místě a šest dalších zraněno,“ píše web British Pathé, takže se dá předpokládat, že jeden z diváků podlehl zraněním v nemocnici. Bohužel, jeho totožnost se nám nepodařilo zjistit. O pěti obětech nehody při Grand Prix Španělska 1975 informuje i web Revs Institute.

Závod ještě pokračoval pár kol, během kterých Jochen Mass předjel Ickxe a ujal se vedení. Ve 29. kole byl závod zastaven, Mass se stal vítězem, Ickx byl druhý a Jean-Pierre Jarier skončil na třetím místě. Carlos Reutemann skončil čtvrtý před Brambillou na pátém místě. První žena v novodobé historii F1 Lella Lombardiová skončila šestá a stala se jedinou ženou ve Formuli 1, která získala body do šampionátu.

Závod byl zastaven před dosažením 60 procent plánované vzdálenosti a poprvé v historii šampionátu tak byla udělena pouze polovina bodů. Po závodě ještě stevardi zjistili, že Jarier předjížděl v části trati, kde bylo signalizováno žlutou vlajkou. Jarier tak dostal penalizaci šedesáti sekund, která ho odsunula na čtvrté místo.

„Velká cena Španělska v roce 1975 představuje jeden velký strašidelný příběh, který jako by provázel její jezdce od začátku až do konce,“ ohlíží se za tragickou nedělí na městském okruhu Montjuic v Barceloně portál Dive bomb.

Nehoda monopostu Hill GH1 při Velké ceně Španělska na okruhu Montjuic při níž přišlo o život pět lidí, nebyla největší diváckou tragédií v seriálu mistrovství světa F1.

K daleko většímu neštěstí došlo v roce 1961, při Grand Prix Itálie. Závod se jel na okruhu Autodromo Nazionale Monza 10. září. Při nehodě německého jezdce Wolfganga von Tripse, který se v této sezoně mohl stát prvním mistrem světa své země, se udála největší tragédie v historii F1.

Von Trips bojoval hned v úvodu závodu s Jimem Clarkem a po vzájemné kolizi vylétlo Ferrari německého pilota mezi diváky u okraje trati. Hrabě skonal ihned po havárii a společně s ním se domů z velké ceny nevrátilo 13 motoristických příznivců.