Co předcházelo traktorům? Motorové pluhy Excelsior spustili revoluci na polích

Září na českém venkově tradičně patří dožínkám, po kterých následuje orba, k čemuž zemědělci odnepaměti použivali pluh. Věděli jste, že Československo patřilo mezi průkopníky ve výrobě samojízdných pluhů? Značky jako Laurin & Klement nebo Praga navrhovaly stroje, které měnily pravidla hry na polích nejen doma, ale i v zahraničí. V tomto článku se vracíme k vývoji a technologickému pokroku, který předběhl dobu a pomohl položit základy moderní orby, než jej definitivně nahradily traktory. Objevte s námi zapomenuté motorové pluhy Excelsior, které kdysi dobývaly svět. Pravěkými předchůdci pluhu byly postupně motyka, rylcové rádlo - takzvaný hák, plazové rádlo s okovanou radlicí a některé další typy oradel. Nejstarší pluhy neměly kola, Římané je nazývali aratrum. Keltové začali používat kolové pluhy až během římské éry.

Revoluci do zemědělství a využívání pluhů k orbě přinesl český vynález, kterým bylo ruchadlo bratranců Václava a Františka Veverlových z Rybitví u Pardubic. Jak uvádí portál wikipedia přestože byl mezi zemědělci o vynález velký zájem, Veverkové na něm moc nevydělali. Ke svému prospěchu ho využili jiní a původ vynálezu se stal ve druhé polovině 19. století předmětem národnostního boje.

Motorový pluh Excelsior:

Hlavním účelem orby je převrácení svrchní vrstvy půdy, přinášející čerstvé živiny na povrch a zahrabávající plevel a rostlinné zbytky k rozkladu. Rýhy vytvořené pluhem se nazývají brázdy. Zoraná pole se obvykle nechávají vyschnout a poté se vláčí před výsadbou. Orba a kultivace sjednocují složení horních 12 až 25 centimetrů půdy, kde roste většina kořenů rostlin.

Pluhy byly zpočátku poháněny lidskou silou, ale využití hospodářských zvířat bylo výrazně efektivnější. Prvními tažnými zvířaty byli voli, později se v mnoha oblastech začali používat koně nebo mezci. Průmyslová revoluce přinesla do zemědělství možnost využití parních strojů k tahu pluhů, které byly počátkem 20. století nahrazeny traktory se spalovacími motory. Významným vynálezem pro orbu v australských sadech ve 30. letech 20. století byl pluh nazvaný Petty Plough.

Velkým pomocníkem zemědělců se před první světovou válkou a i po ní měly stát také motorové pluhy, které se vyráběly v někdejším Československu. Ty vyráběla továrna Laurin & Klement, a to ve dvou typech, a to o výkonu 40 a 80 koňských sil, s motorem na petrolej. Dostaly název Excelsior a automobilku hlavně v poválečném období, jako nečekaný artikl zachránily před úpadkem.

Už před válkou firma vyráběla takzvané oračky, což byly mohutné parní samohybné stroje vybavené navijákem. Fungovaly tak, že na souvrati pole stála jedna oračka spojená s druhou silným ocelovým lanem, na němž byl upevněný pluh. Stroje pluh navzájem přetahovaly z jedné strany na druhou, aby se po dokončení přesunuly na další brázdu. Bylo to sice na svou dobu technicky velmi pokročilé, ale zároveň personálně i nákladově náročné.

Jak píší autoři Petr Kožíšek a Jan Králík v knize L&K - Škoda. I. díl, Cesta vzhůru 1895-1945 (Moto Public, 2003) souprava byla obsluhována pěti lidmi a další byli u povozů. K obdělání 12 hektarů pole bylo třeba 45 metráků uhlí a 40 hektolitrů vody. Proto tato monstra na polích brzy vystřídaly motorové pluhy, které byly daleko operativnější. Nejen, že měly nižší spotřebu, ale k práci s nimi stačili dva lidé – řidič a mechanik, který ovládal radlice pluhu.

První typem vyráběným společností Laurin & Klement z Mladé Boleslavi, ve spolupráci s výrobcem zemědělských strojů Rudolfem Bächerem, majitelem továrny na pluhy a slévárny v Roudnice nad Labem, byl motorový pluh Excelsior P4.

„Bacherova strojírna dodávala orební tělesa, automobilka pak stavěla strojní tělesa a motorová ústrojí,“ píše se na portálu wikipedia. K účelům výroby byl v pozdější Jaselské ulici v Mladé Boleslavi postaven nový výrobní závod specializovaný na výrobu zemědělských pluhů. Své motorové pluhy Excelsior P4 firma představila na Májové hospodářské výstavě na pražském Výstavišti v květnu roku 1912.



Motorový pluh Excelsior P4 byl vyráběn v letech 1912 až 1923. Poháněl jej motor o zdvihovém objemu 14 476 kubických centimetrů, o výkonu 58,8 kiloWattů při 800 otáčkách za minutu. Měl tři rychlosti vpřed a jednu vzad. Šestiradliční pluh měl záběr 2 metry s hloubkou orby do 42 centimetrů. Excelsior P4 měřil 9 metrů a vážil 5 800 kilogramů. Jeho denní výkon byl 7 až 10 hektarů.

Motorový pluh Excelsior P5Po I. světové válce se v Mladé Boleslavi vyráběl ještě jeden typ motorového pluhu, a sice Excelsior P5. Ten se vyráběl v letech 1922 až1926 a byl zároveň posledním motorovým pluhem vyráběným v Československu. Jeho motor měl zdvihový objem 5 911 kubických centimetrů při výkonu 29,4 kiloWattů a 1 200 otáčkách za minitu. Měl tři rychlosti vpřed a dvě vzad. Mohl mít pluh 3 nebo 4radličný. Dlouhý byl 6,2 metru a vížil 5 000 kilogramů.

Excelsior P5 z roku 1926 ze sbírek NZM Čáslav na akci Pradědečkův traktor v Čáslavi:

Oba motorové pluhy poháněly vodou chlazené, čtyřdobé zážehové čtyřválce. Měly dvě velká hnací kola s ostruhami z ocelových plátů a vzadu jedno řídící kolo. V přední části byla ještě řemenice, která sloužila k pohonu hospodářských strojů, například mlátiček.

Motorové pluhy Excelsior se v období po první světové válce staly vůbec nejlepším vývozním artiklem firmy Laurin & Klement. Byly velmi žádaným zbožím, protože s nimi šlo rychle a dobře obhospodařovat velké plochy zničené válkou.

Navíc motorové pluhy z Mladé Boleslavi sbíraly vavříny i na soutěžích. Například v roce 1919 dokázal Excelsior vyhrát soutěž ve městě Senlis, v kraji Valois na řece Nonette nedaleko Paříže, když byl nejlepším v konkurenci 75 strojů, včetně těch z Velké Británie nebo USA. Československé motorové pluhy se tak dočkaly exportu nejen do Francie.

V roce 1921 se konala další podobná soutěž, a to v katalánském městě Lerida, kde české pluhy opět zvítězily, což znamenalo rozšíření vývozu do dalších, především španělsky mluvicích zemí včetně Jižní Ameriky. Navíc ještě továrna Puch ve Štýrském Hradci a vídeňská pobočka Fiatu zakoupily práva na licenční výrobu československého motorového pluhu.

Motorové pluhy vyráběla i další naše automobilka, a to Praga. Společnost produkovala motorové pluhy v letech 1910–1920, včetně typu K, který byl revoluční pro tehdejší zemědělství a představoval přechod od tradičních způsobů obdělávání půdy k éře traktorů. Mezi nejznámější modely patří pluh Praga K 5, který byl vyvíjen v roce 1912 společností Českomoravská – Kolben a firmou R. Bacher.  Známý byl také typ X.

Motorové pluhy sice byly úspěšné i na mezinárodním poli, nicméně jak se říká: Pokrok nezastavíš!, takže jejich historie byla poměrně krátká. A tak došlo na to, že byly v poměrně rychle vytlačeny z trhu traktory, které měly levnější a jednodušší provoz a daleko širší využití, rotože dokázaly tahat nejen pluh, ale i další zemědělské náčiní.