Evropská unie vyšetřuje údajné machinace s cenami pohonných hmot

Motoristé, včetně firemních flotil, mohou být již několik let oběti zmanipulovaných cen pohonných hmot. Nasvědčují tomu důkazy z celé Evropy.

Vyšetřovatelé Evropského antimonopolního úřadu vtrhli v úterý 14. května do kanceláří tří velkých ropných společností (BP, Royal Dutch Shell a norské Statoil) kvůli podezření, že spolu uzavřely tajnou dohodu ohledně cen pohonných hmot.
Evropská komise uvedla, že společnosti "mohou zabránit ostatním v účasti na procesu stanovování cen pohonných hmot".
Vedení BP prohlásilo: "Při vyšetřování případu budeme plně spolupracovat, situaci ale nejsme schopni dále komentovat."
Ke kauze se vyjádřila i společnost Shell: "Můžeme potvrdit, že společnosti Shell v současné době pomáhá Evropská komise ve vyšetřování obchodních aktivit."
Podle nového průzkumu agentury Office of Fair Trading ale růst cen pohonných hmot v posledních deseti letech nebyl zapříčiněn zmanipulováním cen ropnými společnostmi a maloobchodníky, ale je důsledkem vyšších cen ropy, zvýšení daní a cla.
Tyto zprávy jsou pro motoristy velmi znepokojivé, jelikož je trápí vysoké náklady na provoz vozidel.
Britská Asociace maloobchodních prodejců benzínu (PRA) poukázala na skutečnost, že během prvních dvou měsíců tohoto roku se zvýšila cena benzínu v přepočtu o 2 koruny a 50 haléřů na litr a nemohou za to nové geopolitické otázky nebo jiné ekonomické faktory. "V poslední době naši nezávislí maloobchodníci s pohonnými hmotami zaznamenali zvýšení velkoobchodních nákladů o více než korunu a šedesát haléřů za méně než týden," uvedl Brian Madderson, předseda PRA.
Nezávislí prodejci, fleetoví manažeři a ostatní motoristé věří, že jim vyšetřování Evropské komise pomůže dosáhnout cenové transparentnosti.

K této problematice se vyjádřil Ivan Indráček ze Společenství čerpacích stanic, který odpověděl na následující otázky:

"Objevil se přímo u nás nějaký případ takovéhoto jednání?"

Zhruba před deseti lety prošetřoval ÚOHS podobné chování na českém trhu - týkalo se velkých společností provozujících čerpací stanice. Konečné závěry ale neznám (zjistíte na ÚOHS).
Obecně lze říci, že Česká republika je "přepumpovaná", zhruba 3 700 veřejných čerpacích stanic představuje v rámci Evropy jednu z nejhustších sítí. Toto množství čerpacích stanic je provozováno asi 1 600 subjekty. Je zřejmé, že na takto diverzifikovaném trhu nemůže docházet k cenovým dohodám.

"Myslíte si, že je u nás dodržována transparentnost stanovování cen pohonných hmot?"

Jen v málo oborech vystavují prodejci své ceny tak veřejně, jak to dělají čerpací stanice. Každý řidič už dopředu vidí, kolik bude platit. Zároveň je cenový totem vizitkou pro okolní soutěžitele, kteří - právě díky velké konkurenci - nedovolí nikomu zásadní cenovou výhodu. Tato samoregulace trhu funguje naprosto spolehlivě. Přes všechna tvrzení, že pumpaři jen zdražují a nikdy nezlevňují, je doložitelnou skutečností, že všechny cenové impulsy se plně promítají do cen pro konečné zákazníky.
Cenové rozdíly mezi pumpami jsou dány lokalitou ("exkluzivnější" místa dovolují prodej za vyšší ceny - a to platí u naprosto jakéhokoli zboží, nejen u pohonných hmot) a různě vysokými provozními náklady (souvisejícími s komfortem služeb).
Do cenového srovnání ovšem nelze zahrnovat extrémně levné pumpy, prodávající často nezdaněné zboží (kterého je na trhu asi 15 %). Totemová cena u takových pump je často pod úrovní, za kterou lze poctivé zboží na pumpu dovézt.

"Co stojí za dlouhodobě vysokou cenou pohonných hmot?"

Dlouhodobá průměrná marže (rozdíl mezi cenou, za kterou je zboží naloženo v rafinerii a totemovou cenou na čerpací stanici) činí asi 2 koruny. Pozor, je to průměr, to znamená, že na trhu jsou pumpy s marží vyšší i s marží nižší a znamená to také, že někdy je marže mírně vyšší a někdy zase mírně nižší. Nicméně dlouhodobě jde o stabilní částku. Zásadní změny, to jest nárůsty a poklesy, jsou způsobeny třemi faktory:
- daně (spotřební daň se naposledy zvyšovala o 1 Kč k 1.1.2010, DPH se zvýšila o 1 %, tedy asi o 35 haléřů k 1.1.2013)
- cena produktů v Rotterdamu (nejde o cenu ropy, ale o cenu benzínu a nafty, tyto ceny jsou právě ovlivňovány zejména geopolitickými událostmi a navazujícími spekulacemi při obchodech s pohonnými hmotami na mezinárodním trhu)
- kurz koruny vůči dolaru (v Rotterdamu se ceny kotují v dolarech).