Obřích limuzín komunistických pohlavárů je v Česku jen pár. Třeba Zil 115

Opravdu velkou vzácností jsou sběratele socialistických produktů osobní vozy produkované ruskou automobilkou ZIL. Hlavně proto, že byly určeny pro ty nejvýznamnější představitele komunistických institucí. A rovněž pro jejich vzácnost. Ročně se jich ručně smontovalo vždy jen pár desítek kusů. V muzeu aut v Železném Brodě je k vidění ZIL 115. Příští rok by automobilka ZIL oslavila 110 let. Ovšem nebude co slavit, neboť tento výrobce již neexistuje. Během své historie navíc vystřídal řadu let. Nejprve šlo o AMO (Avtomobilnoje Moskovskoje obščestvo), které v roce 1916 založil ruský car. Původně se zde vyráběla nákladní auta hlavně pro potřeby armády.

V roce 1931 továrna prošla modernizací, když se zdejší odborníci nejprve jeli podívat do USA na to, jak se auta mají dělat. Hned poté se závod přejmenoval na ZIS (Zavod imeni Stalína).

Kromě nákladních aut pak z bran automobilky vyjížděla také luxusní limuzína připomínající Buick 90. Dostal označení ZIS - 101. Další typ - ZIS 110 se začal vyrábět v roce 1946. Tentokrát byl vůz, pro změnu, velice podobný modelu Packard Eight. Šest metrů dlouhou limuzínu schopnou převážet až sedm osob, poháněl řadový osmiválec se zdvihovým objemem válců 6005 cm3. Auto bylo schopno vyvinout maximální rychlost  140 kilometrů v hodině. Právě tento typ se jako první produkt ZILu dostal také do dalších spřízněných socialistických zemí, tedy i do Československa.

Jeden z následujících typů můžete vidět v naší fotogalerii

Kromě sedanu se montovala také verze s otevřenou střechou. V ní býval vídán třeba druhý komunistický prezident Československé socialistické republiky Antonín Novotný.

Druhá změna názvu proběhla v roce 1956. Pouhé dva dny po smrti tehdejšího ředitele automobilky Ivana Alexejeviče Lichačeva se jeho příjmení dostalo do názvu. Ze ZISu se tedy stal ZIL (Zavod imeni Lichačeva). Novým typem osobního auta tohoto výrobce se stal ZIL 111. Pod kapotu se dostal zcela nový motor spojený s dvoustupňovou automatickou převodovkou.

Délka tohoto auta již dosáhla 614 centimetrů. Osmiválec tentokrát uspořádaný do V poskytoval výkon 200 koní. V interiéru byly opět sedačky pro sedm pasažerů. Do palivové nádrže pod zádí se dalo natankovat 120 litrů benzínu. Rovněž tento typ měl verzi bez střechy.



O tom, kdo bude mít právo tyto vozy užívat, rozhodoval podle autora knihy Auta východního bloku Jana Tučka sám generální tajemník ústředního výboru komunistické strany Sovětského svazu. Jeden vůz se tak díky němu dostal do Prahy a jezdil v něm Antonín Novotný.

Jestliže pohonné ústrojí už bylo vlastní konstruktérské dílo inženýrů ZIL, designéři se nadále hodně inspirovali americkými vozidly. Třeba ZIL 111 G, což byl fakticky modernizovaný původní ZIL 111, vyhlížel jako tehdejší Cadillacy. Motor byl opět nový - tentokrát se objem zvětšil na sedm litrů, výkon narostl i na více než 300 koní.

Další novou, a fakticky poslední éru papalášských limuzín, započal v roce 1978 ZIL 115, který se později přejmenoval na ZIL-4104. Právě tento vůz se nachází v železnobrudském muzeu socialistických vozů. Konkrétní exemplář prý svého času využíval Jurij Andropov, který byl patnáct let šéfem obávané tajné služby KGB a poslední dva roky svého života strávil ve funkci generálního tajemníka. Jednalo se o skutečně impozantní vůz, který od předního po zadní nárazník měřil 633 centimetrů, rozvor činil 388 centimetrů.

Díky opět přepracovanému motoru (tentokrát již objem narostl na 7,7 litru) byl výkon vozu 315 koní a maximání rychlost 190 kilometrů v hodině. Spotřeba činila 22 litrů, pohotovostní hmotnost dosáhla na úroveň 3335 kilogramů. Řazení obstarávala třístupňová automatická převodovka. Pohon byl stejně jako u předcházejících typů na kola zadní nápravy.

Zajímavostí je, že z tohoto vozu bylo kromě tradičního kabrioletu odvozeno také kombi. Po větší modernizaci v roce 1986 byly původní kruhové přední světlomety nahrazeny hranatými. Oficiální označní této varianty znělo ZIL 41047. V této podobě pak vůz přežil i rozpad sovětského impéria. Poslední kusy sjely z linky v roce 2003.