Zimní válka na silnicích: Pluhy a sypače zůstávají, přidala se telematika

Zimní údržba silnic prošla za poslední desetiletí výraznou proměnou. Zatímco dříve dominovaly československé nákladní vozy, dnes se na silnicích setkáváme s moderními stroji vybavenými špičkovými technologiemi. Jaké změny přinesla modernizace a jak ovlivnila efektivitu údržby? Lidově se jim říká sypač nebo pluh. Když je na zasněžené silnici nepotkáte, tak na ně nadáváte, proč už dávno nevyjely, když je tolik sněhové nadílky. Když je potkáte a dojedete, tak nadáváte také, a to zase v tom smyslu, že se zbytečně vlečou, jedou pomalu a vás zdržují.

Obecná definice ale je, že se jedná o nákladní auta pro zimní údržbu silnic, což jsou speciální vozidla vybavená pro odklízení sněhu a posyp solí či štěrkem. Patří sem hlavně vozidla s výměnnými nástavbami.

Když je na zasněžené silnici nepotkáte, tak na ně nadáváte, proč už dávno nevyjely, když je tolik sněhové nadílky. Když je potkáte a dojedete, tak nadáváte také, a to zase v tom smyslu,že že se zbytečně vlečou a vás zdržují.

Když se podíváme do minulosti, tak se dá říct, že v někdejším Československu se pro zimní údržbu silnic používaly převážně domácí nákladní vozy. Byly to hlavně automobily značky Škoda, řady 706 RTHP, později také MAN, v rámci privatizace, Tatra, a to řady 138, 148 a 815. V menší míře i adaptované vozy jako Avia. Automobily pak doplňovaly traktory Zetor, vybavené technikou pro kalamity.

Sypače, jak se těmto vozům pro údržbu silnic v zimním období lidově říká, byly specializované nástavby, často s radlicemi a solárními rozmetadly pro sůl nebo písek. Výbava se v průběhu let obměňovala.

Jak už bylo zmíněno, nejčastější byly používané robustní vozy Škoda 706 RTHP, což je zkratka pro Rámový Tahač, Hydraulický Podvozek. Později po zasněžených komunikacích jezdily modernizované verze s lepšími motory LIAZ a nástavbami. V terénu, který patřil k náročnějším, pak byly nasazovány vozy Tatra 138, 148 a 815.

Sypače používaly speciální nástavby, které zahrnovaly přední radlici pro odhrnování sněhu, zadní rozmetadla pro sypání soli, písku nebo směsi. Dále pak ještě hydraulické systémy pro ovládání radlice a rozmetadla.

Jako doplňková technika se zejména pro odlehlé oblasti používaly i menší nákladní vozy Avia nebo upravené Pragy V3S. Nejen v případě kalamit vyjížděly traktory. Ty se používaly i v městských ulicích, a to buď s radlicí vpředu a připojeným rozmetadlem nebo s pluhem vzadu namísto rozmetadla.

Ve městech se také často používaly východoněmecké Multicary s radlicí, nákladem posypové směsi na korbě a rozmetadlem vzadu. Malých náklaďáků různých typů s touto výbavou využívají technické služby českých měst stále, zejména pro údržbu chodníků.



Sypače byly spravovány Správami a údržbou silnic (SÚS) a pracovišti cest, které organizovaly dispečink pro rychlé nasazení. Řidiči byli často v pohotovosti, připraveni vyrazit do 30 minut na poplach, a pracovali i v noci.

Dnes je situace v oblasti sypačů i samotné zimní údržby silnic zcela jiná. Vozidla jsou modernější, vybavená například GPS, telematickými systémy a automatickým řízením. V někdejší ČSSR se hlavně spoléhalo na manuální zručnost řidičů a mechanické ovládání strojů, které zvládaly drsné podmínky a byly nezbytné pro provoz v zimě.

V případě organizace práce při zimní údržbě silnic se začínají používat nejnovější technologie, které správce silnic informují o situaci a pomáhají k efektivnějšímu nasazení techniky do akce.

Mezi oblíbené značky nákladních aut současnosti pro roli sypače určeného k údržbě silnic v zimním období patří například Mercedes-Benz Actros a Unimog, Iveco Daily 4x4 a další.

Stejně, jako v minulosti jsou tyto typy vozidel vybaveny nosiči základních výměnných nástaveb, tedy různým vybavením pro zimní údržbu, jako jsou sněhové radlice a sypače, díky čemuž jsou univerzální pro celý rok.

Mají i speciální podvozky, hlavně ta vozidla, která jsou přímo určena pro práci v náročných podmínkách. Tyto vozy mají zesílený rám a podvozek a zvládnou i nejtěžší práce. V závislosti na potřebách se dnes používají jak dieselové motory, tak i elektrické pohony.



Mezi nejznámější značky, které se používají pro zimní údržbu silnic patří například Mercedes-Benz Actros nebo Mercedes-Benz Arocs. Jedná se o efektivního pomocníka pro komunální služby, který může být vybaven různými nástavbami pro zimní údržbu silnic.

Dalším pak je Mercedes-Benz Unimog, který je zvláště vhodný pro náročné zimní podmínky. V nabídce je třeba sypač s radlicí určený pro údržbu silnic v nepříznivém zimním počasí. Dalším vozem pak je Iveco Daily 4x4, což je lehké užitkové vozidlo postavené na pevném nosném rámu, které se snadno pohybuje v terénu i na asfaltových silnicích. Používají se také vozy MAN TGS nebo Scania. Vybaven pro zimní údržbu může být také Ford Transit.

Představme si také samotné sypače, tady jedno ze zimních vybavení posypových vozů, podle kterého dostala vozidla určená pro zimní údržbu silnic své lidové pojmenování.

Jsou to stroje určené k rozmetávání posypového materiálu jako je sůl, písek nebo štěrk na vozovky, chodníky a parkoviště za účelem zamezení tvorby náledí a kluzkosti.

Mohou být také agregovány s traktory nebo komunálními vozidly a existují v různých provedeních. Moderní sypače často nabízejí automatickou regulaci množství a šířky posypu v závislosti na rychlosti vozidla.Bývají jako nosiče výměnných nástaveb, kdy některá nákladní auta jsou vybavena systémem pro snadnou výměnu nástaveb, což umožňuje jejich využití jak v zimě pro sypání, tak v létě pro jiné práce, například letní údržbu silnic.

Další typem jsou tažené sypače, kde se jedná o sypací agregáty, které se zapojují za nákladní automobil nebo traktor. Pohon sypacího šneku a rozmetacího disku je zajištěn hydraulicky z pohybu kol sypače, což znamená, že čím rychleji se vozidlo pohybuje, tím více materiálu sypač rozmetá.



Válečkové: Pracují pomocí dávkovacího válečku, který rozhazuje materiál na vozovku. Často se používají pro menší plochy jako chodníky.

Šnekové: Materiál je dopravován k rozmetadlu pomocí šnekového dopravníku. Tyto sypače bývají výkonnější a vhodnější pro větší plochy a komunální vozidla.

Samonakládací: Jsou konstruovány tak, aby si řidič mohl sám nabrat posypový materiál z hromady, například pomocí sklopení násypky.

• Regulace: Manuální nebo automatická, například v závislosti na rychlosti vozidla, která umožňuje upravit množství a šířku rozhozu materiálu.
  
• Objem násypky: Udává, kolik materiálu se vejde do zásobníku, a ovlivňuje tak dojezd sypače.
  
• Materiál násypky: Násypka může být vyrobena z oceli, často s antikorozní povrchovou úpravou.
  
• Pohon: Bývá řešen buď hydraulicky z komunálního vozidla, nebo pomocí vývodového hřídele traktoru.
  
• Ovládání: Může být řešeno manuálně, elektricky s panelem v kabině, nebo plně automaticky.