Od vejtřasky k hypersportu: Praga píše novou kapitolu své historie

/KVÍZ/ Automobilka Praga, kdysi jeden z pilířů československého průmyslu, se po dvaceti letech nečinnosti vrátila na scénu v roce 2011. Společně se značkami Škoda a Tatra tvořila ikonickou trojici, která formovala automobilový průmysl v regionu. Jak se Praga adaptovala na moderní trh a jaké jsou její současné ambice? Praga vyráběla automobily, nejdříve v pražských Vysočanech a od roku 1918 v Libni vyráběla osobní a nákladní auta, ale také motocykly, letadla, technické díly do aut a do světa automobilismu zavedla také desítky patentů.

Na konci II. světové války zničil téměř celou automobilku nálet na Prahu. Po válce se továrna vrhla především na výrobu nákladních automobilů, převodovek a univerzálních vozidel.

Společnost byla založena v roce 1907 jako Pražská továrna na automobily v pražských Vysočanech, vlastně jako společný projekt První česko-moravské továrny na stroje v Praze (od roku 1927 sloučené jako mateřská společnost Pragovky v koncernu Českomoravská Kolben Daněk) a Ringhofferových závodů.

Nejdříve vyrobila několik vozů v licenci italské firmy Isotta Fraschini a později v licenci francouzských značek Charron a Renault. Roku 1908 se vyrobilo jen 6 kusů a tak Ringhoffer odstoupil od smlouvy.

Samotná značka Praga vznikla koncem roku 1909, a to z latinského výrazu města Prahy, aby byl název mezinárodní. Poptávka po automobilech však byla velmi malá, vozy drahé, výroba neefektivní, továrna vyráběla 9 modelů, za dva roky existence se prodalo pouhých 15 kusů automobilů.

Od roku 1910 byla zahájena sériová výroba s modely Praga 01 a Praga 02, ale ani to automobilku nenastartovalo.

Až rok 1911 znamenal úspěch, který byl spojen s příchodem českého konstruktéra Františka Kece na pozici vrchního konstruktéra. Navrhl vojenský nákladní vůz typu Praga V, který proslul pod názvem „autovlak“, svou kvalitou a spolehlivostí se osvědčil a Pragovka s ním získala veřejnou zakázku rakousko-uherské armády a císařství jeho prodej subvencovalo.

Ještě před první světovou válkou Praga zahájila výrobu osobních automobilů vlastní konstrukce, jejichž autorem byl opět František Kec. Vozy byly spolehlivé, kvalitní, konkurovaly zahraničním značkám. Jednalo se o modely Praga Mignon 1911, což byl vůz střední velikosti. Dále o Praga Grand 1912, velký vůz, který zvítězil v roce 1912 v Alpské jízdě. Jezdil v něm na frontě poslední rakouský císař Karel I., ve 20. letech v něm jezdil T. G. Masaryk. Dalším modelem byl vůz Praga Alfa v roce 1913, malý lidový vůz za nízkou cenu, dostupný širšímu okruhu lidí. Jako první české auto dosahovala rychlosti až 100 kilometrů v hodině.

V roce 1918 postavila automobilka svou vlastní budovu Pragovku na katastru Libně. Roku 1919 stanul v čele automobilky František Kec jako generální ředitel, továrna byla inovátorskou firmou a zavedla řadu novinek. Kromě prodejních úspěchů zaznamenala Praga řadu ocenění v mezinárodních sportovních a konkurzních soutěžích. Po I. světové válce, za první republiky, Kec zkonstruoval velice populární vůz Praga Piccolo (1924), menší rodinný vůz, který na výstavě v Ženevě získal titul nejhezčí vůz výstavy.

Kec Pragovku opustil po neshodách ohledně strategie automobilky v roce 1933. Jednoho z největších sportovních úspěchů s automobilem Praga dosáhl v roce 1933 ing. Petr Mucha, šéf zkušebny motorů Praga, když zvítězil s roadsterem Praga Alfa 1800 v historicky prvním ročníku závodu 1000 mil československých.

Po odeznění a vzpamatování se z hospodářské krize výroba pokračovala dalšími modely, jako Praga Super Piccolo 1934, Praga Baby 1934 a Praga Golden 1934, Praga Lady 1935. V letech 1921-1938 vyráběla společnost Praga letecké motory, vlastní konstrukce a také licenční.

Za II. světové války odebírala produkci Pragy hlavně německá armáda. Řadu aut získala i jako válečnou kořist. Po skončení II. světové války byla továrna ještě v roce 1945 znárodněna. V roce 1946 zařazena jako oddělení výroby pod ČKD a vyráběla již jen nákladní a vojenské vozy. Později byla přejmenována na Automobilové závody Klementa Gottwalda, od roku 1964 vyráběla jen převodovky pro nákladní auta a autobusy.

Od roku 1953 se začal vyrábět snad nejznámější a nejslavnější a nejspolehlivější automobil této značky, vojenský třítunový speciál, zkráceně V3S nebo-li vejtřaska, s pohonem všech kol. Jeho produkce skončila v roce 1990 a za 37 let bylo vyrobeno více jak 130 tisíc kusů a některé lze nazvat nezmary a v provozu je možné je potkat dodnes.

V polovině 80. let vznikly prototypy univerzálních nosičů UV 100 a UV 120, které měly být domácí alternativou k dováženým vozidlům Unimog. Postupným vývojem vznikl produkční typ Praga UV 80, který Praga začala vyrábět v roce 1995.

Po roce 1989 byl podnik privatizován. Roku 1992 získala Praga majoritní podíl v čáslavské firmě OASA (bývalé ČSAO), zabývající se výrobou a opravami autobusů. Od roku 1997 se v nové akciové společnosti Praha Čáslav začala vyrábět všechna vozidla značky Praga.

Kromě vozidel Praga UV 80 podnik nabízel také větší typy STNA (UV 100) a NTS. Roku 2001 prošla výrobní řada modernizací a UV 80 nahradil typ Alfa TN / UN. Také modernizované větší vozidla STNA a NTS dostaly staronové názvy Grand a Golden.

Hlavním odběratelem vozů byla státní sféra. Podnik se ale potýkal s nedostatečným odbytem, během let 2001–2003 vyrobil necelých 120 vozidel všech typů. V lednu 2004 se společnost Praga Čáslav dostala do likvidace a v roce 2006 značka skončila.

Znovuoživení se značka dočkala v roce 2011 a poprvé se s ní seznámili diváci a účastníci závodů Dutch Supercar Challenge GT v Belgii, kde firma představila závodní vůz Praga R4S, ex slovenský projekt K1 Attack, s osmiválcovým motorem o výkonu 520 koní. Jeden z nasazených vozů řídil zpvěák Daniel Landa.

V následujícím roce 2012 představila nový závodní vůz Praga R1, ten se poté účastnil například závodů Supercar Challenge a Britcar Endurance Championship. V roce 2015 homologovala supersportovní silniční vůz Praga R1R, odvozený od R1, což bylo první osobní silniční auto Pragy vyrobené po roce 1947.

První závod vyhrazené třídy Praga se uskutečnil na okruhu Silverstone v dubnu 2021 v Britcar Endurance Championship s osmi vozy Praga R1.

Pro silnice dnes Praga vyrábí limitovanou edici hypersportu Bohema a motocyklu ZS 800. Inspirací pro oba modely byly závodní/silniční vůz Praga Super Piccolo z roku 1934 a motocykl Praga BD 500 z roku 1928. Ručně vyráběné v ultra nízkých sériích, oba naznačují více než stoletou tradici Pragy, ale mezi sběrateli a nadšenci se ukazují jako velmi vyhledávané.

Lehký, aerodynamický závodní/dráhový speciál Praga R1 získává, podle oficiálního portálu Praga na popularitě po celém světě a nyní, ve své 5. generaci, okusil úspěchy v závodech na legendárních okruzích po celé Evropě, USA, Spojených arabských emirátech a Austrálii. Stejně jako u lehkého, vysoce výkonného modelu Bohema tvoří karbon jádro konstrukce R1. Také na dráze stále roste popularita motokár vyráběných pod značkou Praga. Pod značkou Praga se vyrábí také letoun, a sice Alfa STOL.

Na závěr je pro vás přichystáno deset otázek zábavného motoristického kvízu. Pusťte se směle do nich...