Test Subaru Forester: větší SUV zvládá s jistotou jízdu přes koleje i kameny
Testy
Radek Pecák|19.08.2025
dalších 21 fotek
Subaru Forester je auto, se kterým se sjet ze silnice fakt nemusíte bát. | foto: Deník/Radek Pecák
Zhruba za rok a půl oslaví Subaru Forester své třicetiny. Dodnes se jich na celém světě prodalo již přes pět milionů kusů. Letos přišla na evropský trh již šestá generace tohoto vozu. Stále ho pohání motor typu boxer a rovněž má stálý pohon všech kol. Během testování jsem zjistil, že se oproti minulé verzi výrazně zlepšilo odhlučnění interiéru a také to, že designéři ozvláštnili vůz roztomilými drobnostmi.
Subaru na evropském kontinentu pomalu míří k elektrifikaci. Zřejmě posledním modelem, který se tu jako zbrusu nový představil se spalovacím motorem, je historicky šestá verze Foresteru. Měl jsem možnost ho podrobit týdennímu zkoumání.
FOTO / Na to, jak vůz vypadá zvnějšku i zevnitř, se můžete podívat v komentované fotogalerii.
Zájemce o tento vůz to má s rozhodování vcelku jednoduché. K dispozici je totiž jedna jediná motorizace. S tou se vždy pojí automatická převodovka a u této značky samozřejmý pohon všech čtyř kol.
V porovnání s minulou generací auto narostlo jen relativně skromně. O šestnáct milimetrů na délku a o čtrnáct do šířky. S délkou 466 centimetrů se nový Forester řadí již mezí spíše větší evropské sportovně-užitkové vozy a bylo by proto chybou, kdyby nenabídl dostatečně velký vnitřní prostor.
VIDEO / Auto v jízdě si můžete prohlédnout na tomto videu:
Naštěstí se tvůrci této chyb vyvarovali. I nadprůměrně velcí dospělí se dobře uvelebí jak na předních, tak i na zadních sedačkách. Za jejich opěradly se pak nachází zavazadlový prostor s objemem přes 500 litrů, což je s ohledem na nutnost zabudování komponentů pro pohon rovněž zadní nápravy solidní hodnota.
Interiér už nezaostává za konkurencí
Vnější vzhled je takový předvídatelný. Na spodní části karosérie jsou poměrně mohutné černé plastové díly, linie na přídi i na bocích mají zdůraznit terénní schopnosti vozu. Nejsou však nějak zvlášť originální.
Při podrobnějším zkoumání jsem například ve světlech nebo právě na lemech výřezů kol objevil drobné výstupky, které si vymysleli lidé zodpovědní za aerodynamiku. Hlavně prý mají zvyšovat přítlak a tedy schopnost vozu být co nejlépe přilepen k povrchu.
Sedačky jsou nyní chloubou značky., zdroj: Deník/Radek Pecák
Líbí se mi, že zodpovědní lidé v automobilce berou v potaz podněty zákazníků. A tak už jsou pryč doby, kdy interiéry modelů Subaru byly nevzhledné a s vybavením, které mělo do modernosti hodně daleko. Ani dnes nemůže mít Forester třeba head-up displej nebo masážní a ventilované sedačky.
I když zrovna na sedačkách se prý pracovalo docela dost. Mají teď schopnost daleko více zabraňovat nežádoucím pohybům hlavy při přejezdu nerovností.
Také je Forester opět dále v oblasti bezpečnosti. Třeba kamery systému EyeSight vidí chodce, motorkáře či přibíhající zvěř v širším úhlu, do výčtu airbagů přibyl devátý oddělující boky řidiče a spolujezdce…..
Rychlost trošičku chybí
K pocitu vyšší bezpečnosti jednoznačně přispívá i výborný výhled z vozu. Sloupky čelního skla jsou tenké a vnější zrcátka umístěna tak, aby nezakrývala dodatečné trojúhelníkové okénko. Dokonce i o situaci vzadu za autem máte velmi dobrý přehled díky rozměrnému oknu.
Plusy: • + Prostorný interiér • + Stálý pohon všech kol • - Slabší motor • - Vyšší spotřeba
Nejslabší stránkou vozu je bohužel pohonná jednotka. Prostě jí chybí síla. Pro usedlejší řidiče bude tento atmosférický, lehce elektřinou dopovaný zážehový dvoulitrový čtyřválec dostatečný při poklidném projíždění krajinou. Jenže tomu, který si chce jen trošku více zaspěchat, už bude chybět svižnější výjezd ze zatáčky či ochota k znatelnější akceleraci při snaze o předjíždění.
Kombinovaná spotřeba v dlouhodobém režimu bude u novinky díky řadě technických úprav o chloupek lepší než v minulém Foresteru, ale stále to není žádná velká sláva. Dostat se pod osm litrů dá práci, na dálnici při využívání sto třicítky musíte počítat se spotřebou cca 9 litrů na sto.
Naopak jízdní vlastnosti jsou ještě lepší, než kdykoli předtím. Nejenže auto nevyvede z míry žádná nerovnost na asfaltu, ale dokonce (jak jsem vyzkoušel) je možné i na kamenité a prohlubněmi pokryté hliněné polní cestě jet stejně rychle jako kdyby byl na stejném místě klasický tuzemský okreskový asfalt.